Odbory budou letos chtít další růst platů pro veřejný sektor

Odbory budou požadovat další zvýšení platů ve veřejném sektoru, a to ještě v letošním roce. O kolik a od kdy si řeknou, bude jasné až podle vývoje ekonomiky. ČTK to dnes po jednání s ministryní financí v demisi Alenou Schillerovou (za ANO) řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Platy se ve veřejných službách zvedaly naposledy před čtvrt rokem, tedy od listopadu. Učitelům tarif vzrostl o 15 procent, ostatním o deset procent. Lékaři a sestry dostali přidáno v lednu.

„Ujistili jsme, že budeme požadovat růst platů v letošním roce. Na požadavku se se svazy dohodneme podle vývoje ekonomiky. Nemáme zájem ze zvýšení platů dělat předvolební téma (před podzimními komunálními volbami), chceme proto začít vyjednávat brzy,“ uvedl Středula.

Loni odbory začaly s tehdejší vládou Bohuslava Sobotky (ČSSD) o růstu platů jednat na konci dubna. Letos by k jednacímu stolu předáci chtěli s ministry zasednout ještě dřív, a to už na přelomu března a dubna. Své požadavky chtějí prosazovat do střednědobého rámce rozpočtu. Zahájení jednání bude záviset na vzniku nové vlády, dodal Středula.

Dostat platy na 130 procent průměrné mzdy v roce 2020

Školské odbory požadují, aby v roce 2020 výdělek učitelů dosahoval 130 procent průměrné mzdy, která v Česku za tři roky bude. Svůj záměr podpořily peticí za kvalitní vzdělávání, kterou podepsalo 23 tisíc lidí. Podle Středuly premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) odborářům odepsal. Slibuje kantorům v roce 2021 plat 46 tisíc korun a nepedagogickým pracovníkům 22 700 korun, upřesnil šéf ČMKOS.

Dodal, že pokud se částka na takové přidání nepromítne do střednědobého rámce rozpočtu a do rozpočtů pro jednotlivé roky, nedá se slibům věřit.

Podle informačního systému o průměrném výdělku loni ve třetím čtvrtletí ve veřejném sektoru pracovalo 680 800 lidí. Průměrný plat dosahoval 30 837 korun, meziročně se zvýšil o 7,8 procenta. Polovina lidí vydělávala víc než 28 958 korun hrubého měsíčně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 15 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 18 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.