Odbory budou letos chtít další růst platů pro veřejný sektor

Odbory budou požadovat další zvýšení platů ve veřejném sektoru, a to ještě v letošním roce. O kolik a od kdy si řeknou, bude jasné až podle vývoje ekonomiky. ČTK to dnes po jednání s ministryní financí v demisi Alenou Schillerovou (za ANO) řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Platy se ve veřejných službách zvedaly naposledy před čtvrt rokem, tedy od listopadu. Učitelům tarif vzrostl o 15 procent, ostatním o deset procent. Lékaři a sestry dostali přidáno v lednu.

„Ujistili jsme, že budeme požadovat růst platů v letošním roce. Na požadavku se se svazy dohodneme podle vývoje ekonomiky. Nemáme zájem ze zvýšení platů dělat předvolební téma (před podzimními komunálními volbami), chceme proto začít vyjednávat brzy,“ uvedl Středula.

Loni odbory začaly s tehdejší vládou Bohuslava Sobotky (ČSSD) o růstu platů jednat na konci dubna. Letos by k jednacímu stolu předáci chtěli s ministry zasednout ještě dřív, a to už na přelomu března a dubna. Své požadavky chtějí prosazovat do střednědobého rámce rozpočtu. Zahájení jednání bude záviset na vzniku nové vlády, dodal Středula.

Dostat platy na 130 procent průměrné mzdy v roce 2020

Školské odbory požadují, aby v roce 2020 výdělek učitelů dosahoval 130 procent průměrné mzdy, která v Česku za tři roky bude. Svůj záměr podpořily peticí za kvalitní vzdělávání, kterou podepsalo 23 tisíc lidí. Podle Středuly premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) odborářům odepsal. Slibuje kantorům v roce 2021 plat 46 tisíc korun a nepedagogickým pracovníkům 22 700 korun, upřesnil šéf ČMKOS.

Dodal, že pokud se částka na takové přidání nepromítne do střednědobého rámce rozpočtu a do rozpočtů pro jednotlivé roky, nedá se slibům věřit.

Podle informačního systému o průměrném výdělku loni ve třetím čtvrtletí ve veřejném sektoru pracovalo 680 800 lidí. Průměrný plat dosahoval 30 837 korun, meziročně se zvýšil o 7,8 procenta. Polovina lidí vydělávala víc než 28 958 korun hrubého měsíčně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 53 mminutami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 10 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 15 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
včera v 21:03

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...