Stát platí přes 16 tisíc „prázdných“ míst. Babiš je chce zrušit, ministryně váhá

Nahrávám video

Vláda letos nezruší víc než 16 tisíc neobsazených pracovních míst ve státní správě. Reálné je to podle ministryně financí v demisi Aleny Schillerové nejdříve za dva roky. K jejich zrušení přitom už před Vánocemi vyzval premiér v demisi Andrej Babiš. Ročně vláda za neobsazená místa ve státní správě zaplatí šest miliard korun. Resorty totiž peníze na tyto pozice dostanou, a když je neobsadí, peníze si nechají.

Dohromady nedokázaly úřady a státní organizace naplnit víc než 16 tisíc tabulkových míst, což je o téměř 11 a půl tisíce víc než před dvěma lety. „Ministerstvo obrany má spoustu černých duší,“ potvrdila za resort obrany jeho ministryně Karla Šlechtová (nestraník za ANO).

  • Vývoj počtu státních zaměstnanců
    2014 416 645
    2015 422 445
    2016 422 354
    2017 428 880
    2018 453 431  
  • Vývoj nákladů na státní zaměstnance (v mld. Kč/ročně)
    2014 138,5
    2015 147,1
    2016 151,4
    2017 162,0
    2018 186,4  
  • Vývoj průměrného platu (státní zaměstnanci, v Kč/měsíčně)
    2014 25 880
    2015 26 892
    2016 28 393
    2017 28 862
    2018 32 679 
  • Počet neobsazených míst (státní správa)
    školství 4603
    vnitro 2890
    finance 2090
    spravedlnost 1521
    sociální věci 1443
  • Zdroj: Ministerstvo financí

„Je dobré, abychom se na to podívali ve všech resortech. Jsou to tisíce lidí a zbytečně prázdná okénka,“ míní ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO).

Peníze určené na platy neobsazených pozic přitom stát platí tak jako tak. „Na ta neobsazená místa resorty nárokují mzdové prostředky, které potom používají na odměny,“ potvrdila ministryně financí Alena Schillerová.

Takzvané černé duše ve státní správě se nelíbí premiérovi v demisi. Na konci prosince proto Andrej Babiš vyhlásil plán neobsazená místa škrtnout. A volné židle ve státním aparátu chce papírově ubrat. „Protože potom jsme kritizováni, že máme tolik úředníků, a ve skutečnosti jich máme o šestnáct tisíc méně,“ řekl Babiš.

Počet státních zaměstnanců vzrostl za poslední tři roky o 12 tisíc. Zatímco v roce 2014 pracovalo pro stát necelých 417 tisíc lidí, na konci roku 2017 to bylo 429 tisíc lidí. Rozpočet na letošní rok ale počítá dokonce s více než 453 tisíci státními zaměstnanci.

Šéfce státních financí Aleně Schillerové proto zadal Babiš úkol, aby začala na seškrtání neobsazených míst pracovat. Ta ale teď upozornila, že cesta ke zrušení 16 tisíc prázdných postů bude dlouhá. Vláda by totiž musela prosadit změnu zákona. „Než bychom to připravili, tak bychom se bavili v horizontu nějakých dvou let. Určitě tenhle rok to nestihneme. Já ani nejsem příznivec takovýchto překotných řešení,“ uvedla Schillerová.

Stát navzdory neobsazeným šestnácti tisícům míst hodlá nabrat dalších osm a půl tisíce zaměstnanců. Vyčleněno na to má další tři miliardy. Nejvíc nových lidí chce vláda přijmout ve školství, u policie, u vězeňské služby nebo na úřadech práce. Opozice vládu kvůli plánovanému nárůstu kritizuje. Podle ní má stát zaměstnanců dostatek.

„O tyhle peníze by mohl být nižší deficit nebo by je mohli dostat vysokoškolští učitelé, ale to by vláda musela umět hospodařit,“ kritizuje záměr opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09).

„Jsem přesvědčen, že úředníků je nadbytek, že řada úřadů si vymýšlí práci sama pro sebe,“ přidal se i předseda komunistů Vojtěch Filip.

Nejvíce lidí chybí ve školství

Nejvíc neobsazených míst mají organizace spadající pod ministerstvo školství. Aktuálně přes čtyři a půl tisíce. Ředitelům škol chybí jak učitelé, tak i vychovatelé nebo školní asistenti.

„Učitelé jsou přetížení nárůstem týdenní povinnosti a zároveň se nestíhají vzdělávat a odpočívat,“ tvrdí ředitelka pražské Základní školy generála Františka Peřiny Jarmila Pavlišová. Ta šéfuje víc než šedesátičlennému učitelskému sboru. Tři učitelé jí ale stále i kvůli nízké nezaměstnanosti chybí. Jejich práci musí zvládat stávající pedagogové. Díky silným populačním ročníkům navíc každý rok roste počet žáků ve školách, a ti potřebují víc pedagogů než dřív.

Státu podle jeho tabulek chybí i tisíce dalších státních zaměstnanců – kromě učitelů i policisté a hasiči, úředníci finanční správy, dozorci ve věznicích nebo lidé na úřadech práce.

„V dnešní situaci na trhu práce je opravdu velmi složité některé posty obsadit, zvlášť služební zákon má poměrně striktní podmínky na obsazování volných míst, fluktuace je velká,“ uvedl vicepremiér v demisi a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Ministryně Schillerová má už během února přinést na vládu analýzu, kolik peněz nedokážou ministři ve svých resortech spotřebovat. A podle toho bude vláda sestavovat i státní rozpočet pro příští rok – včetně rozpočtu na státní zaměstnance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 6 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 6 hhodinami

VideoČlenské příspěvky zvedla většina sportovních klubů. Bez podpory státu se často neobejdou

Sportovní kluby zvedají členské příspěvky. Podle analýzy České unie sportu k navýšení přistoupilo v uplynulých dvou letech sedm z deseti organizací. Finančně klubům pomáhají města i stát. Bez státní podpory se podle unie neobejde polovina sportovních organizací. A to hlavně při péči o děti. Na letošní rok dostala Národní sportovní agentura ze státního rozpočtu 8,2 miliardy. Tyto prostředky pak rozdělovala do programů a jednotlivých sportů. Pro příští rok zatím ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) vyjednal o dvě stě milionů víc. O dalších penězích chce ještě jednat.
před 6 hhodinami

Na příštím summitu NATO povede českou delegaci prezident, řekl Babiš ČT

Nastal posun ve sporu nejvyšších ústavních činitelů, který se týká zahraniční politiky. Na příštím summitu NATO v albánské Tiraně bude Česko jako hlava delegace reprezentovat prezident Petr Pavel, potvrdil České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Vysvětluje to tím, že se vláda už nechce s hlavou státu o účasti přít. Prezident rozhodnutí uvítal. Příští summit NATO se v Tiraně uskuteční buď na podzim 2027, nebo na začátku roku 2028. Přesné datum zatím Aliance neurčila. Prezident Pavel se má zároveň v pondělí s Babišem sejít. Pozvání na schůzku obdržel i šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).
před 7 hhodinami

Naschvál, řekl k zákonu o pravomocích prezidenta Pospíšil. Libor Vondráček: Ne, vyjasnění

Jde o vyjasnění kompetencí, řekl v Nedělní debatě poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD ke schválení omezení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí. Zmínil, že nejde o naschvál, o němž hovořil poslanec a místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podobně se vyjádřil i europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Šéf sněmovního zahraničního výboru a místopředseda ANO Radek Vondráček prohlásil, že nechápe hysterii, která se kolem tématu rozpoutala. Hosté řešili také zahraniční politiku Česka i kauzu možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Debatou politiků provázel Lukáš Dolanský. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem témata rozebírali experti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoChybí kliničtí psychologové. Ministerstvo navrhuje zkrátit jejich vzdělávání

V tuzemsku dlouhodobě chybí kliničtí psychologové. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje řešit nedostatek třeba výrazným zkrácením doby jejich vzdělávání. Místo čtyřleté práce v oboru před atestací by tak mohl nově stačit rok. Proti jsou ale lékařské profesní svazy, které varují před snížením kvality péče o pacienty. Kliničtí psychologové také kritizují, že návrh nebyl projednaný s odborníky a vymyká se běžné evropské praxi. Podle resortu jde zatím jen o návrh a společná jednání ještě proběhnou.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.