Státní rozpočet skončil za leden v přebytku 26,5 miliardy korun, o rok dříve to bylo 9,1 miliardy korun. Meziročně vyšší přebytek výrazně ovlivnily prostředky přijaté z evropských fondů, které byly letos vyšší o sedmnáct miliard korun. Uvedlo to ministerstvo financí.
Pokud by bylo hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o evropské prostředky, skončilo by za leden přebytkem ve výši pěti miliard. Ve stejném období roku 2017 by takto očištěný výsledek představoval přebytek ve výši 2,9 miliardy korun.
Celkové výdaje rozpočtu stouply o 8,9 procenta na 105,7 miliardy korun. Relativně vysoký meziroční růst podle ministerstva ovlivnily hlavně transfery obcím a krajům podle zákona o sociálních službách, které byly vyšší o 3,3 miliardy korun, dotace na přímé náklady základních a středních škol a také transfery SZIF. Celkové příjmy se zvýšily o 24,5 procenta na 132,1 miliardy korun.
Inkaso DPH ve srovnání s loňským lednem stouplo o osm procent na 31,5 miliardy korun. „Negativně se do výběru DPH projeví v roce 2018 celoroční dopad přesunu novin a časopisů do druhé snížené sazby, který způsobí snížení inkasa o 0,5 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů. Negativní vliv bude mít také změna režimu DPH u provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, kterým nově vznikl nárok na odpočet,“ uvedlo ministerstvo.
Na spotřební dani stát vybral v lednu o 7,1 procenta více, celkem 13,4 miliardy korun. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení stouply o 8,8 procenta na 39,9 miliardy Kč. Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků stouplo o pětinu na pět miliard korun.
Nejvíc peněz jde na sociální dávky
Nejvíce peněz v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládáno na sociální dávky. Ke konci ledna bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 45,8 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 3,5 procenta. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 4,8 procenta.
Schválený státní rozpočet na loňský rok počítal s deficitem 60 miliard Kč, skutečný schodek za celý rok 2017 činil 6,2 miliardy korun. Pro letošek je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun.
Ekonom Komerční banky Marek Dřímal si všímá výrazného růstu jak příjmů, tak výdajů státního rozpočtu. Výběr DPH v rámci státního rozpočtu vzrostl o 8 procent, a to se přitom zvětšil podíl vybrané daně, která plyne obecním rozpočtům, uvedl.
Promítají se tak podle něho jednak opatření pro boj s daňovými úniky, ale především masivní růst ekonomiky a spotřeby.
„Konkrétně lednové údaje svědčí o tom, že loňské Vánoce byly opravdu štědré (vzhledem k opožděné splatnosti daně). Situace na trhu práce, kde panuje rekordní zaměstnanost a zrychluje růst mezd, výrazně prospívá příjmům z daní fyzických osob a sociálního pojištění,“ uvedl Dřímal. Všímá si však i růstu výdajů státu, především na platy ve veřejném sektoru (zvýšení platů učitelů o 15 procent) a na sociální dávky.
Na vyšší výdaje budou podle nás tlačit i veřejné investice, kde očekáváme jejich výrazný růst, dodal Dřímal. Stát totiž musí dočerpat část evropských peněz, jinak o ně může přijít a zároveň s rozjezdem projektů může utratit výdaje „ušetřené“ v minulých letech.
Také analytik Raiffeisenbank František Táborský očekává, že letošní deficit bude mírně nižší než bylo schváleno (tedy 50 miliard korun).
„Odhadujeme, že stát bude muset vynaložit vyšší výdaje mimo jiné v souvislosti s vyššími investicemi díky nutnosti dočerpat cca 40 miliard fondu EU nebo vyšším výdajům na obsluhu státního dluhu způsobeným vyšší úrovní úrokových sazeb na trhu,“ uvedl Táborský. Očekává také, že v se průběhu roku zvýší tlak na plnění finančního závazku spojeného se členství v NATO a bude pokračovat tlak na vyšší růst mezd některých státních zaměstnanců.
