Obchody Albert utržily v Česku téměř padesát miliard a vymanily se ze ztráty

Tržby obchodního řetězce Albert v Česku stouply v loňském roce na 49,6 miliardy korun. Společnost dosáhla zisku 3,8 milionu korun. V předchozím finančním roce, který ale trval 24 měsíců, byly tržby řetězce 102,6 miliardy korun a hospodaření skončilo ztrátou 1,24 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti Ahold, která prodejny Albert provozuje.

„V letech 2016 i 2017 jsme navyšovali investice do mezd zaměstnanců na provozních pozicích v obchodech. Například letos to bylo navýšení téměř 300 milionů korun a v následujícím roce plánujeme dodatečné navýšení nákladů na mzdy pracovníků na provozních pozicích v obchodech ve výši půl miliardy korun,“ řekl mluvčí Aholdu Jiří Mareček.

Další investice směřovaly také do modernizace prodejen, letos jí prošlo 70 supermarketů Albert.

Výsledky hospodaření v roce 2016 byly ještě ovlivněny akvizicí ztrátových prodejen řetězce Spar. V roce 2014 Ahold koupil za 5,2 miliardy korun 49 jeho prodejen.

  • Nizozemský Ahold v červnu 2016 dokončil fúzi s belgickou společností Delhaize v hodnotě 9,8 miliardy eur. Sloučená skupina je čtvrtým největším maloobchodním řetězcem v Evropě a jedním z největších ve Spojených státech.
  • Za celý rok 2016 očištěný provozní zisk firmy vzrostl o 6,6 procenta na 2,3 miliardy eur (59 miliard korun). Čisté tržby stouply o 2,4 procenta na 62,3 miliardy eur (1,6 bilionu korun).

Podle tržeb je v Česku největší Kaufland

Po Kauflandu je Ahold dvojkou na trhu potravinářských řetězců. Na český trh vstoupil v roce 1990. V tuzemsku má přes 330 hypermarketů a supermarketů značky Albert a zaměstnává zhruba 17 tisíc lidí na různé typy pracovních úvazků.

Mezi největší potravinářské řetězce patří v Česku dále Tesco, Lidl či Penny Market. Konkurenční Kaufland ve finančním roce 2015/2016 vykázal tržby 58,3 miliardy korun. Zisk před zdaněním byl 2,09 miliardy korun. Tesco se ve finančním roce 2016/2017 v Česku propadlo do ztráty 1,09 miliardy korun, tržby českých prodejen stouply na 44,5 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 13 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 15 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 18 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
22. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
22. 3. 2026

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
22. 3. 2026

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...