O zvýšení rodičovské si požádalo přes 220 tisíc lidí. Tisíce odmítnutých čekají na verdikt Ústavního soudu

Nahrávám video

Od ledna do konce července si o změnu – tedy zvýšení – rodičovského příspěvku požádalo skoro čtvrt milionu lidí. Další už to udělali v závěru loňského roku. Nově může rodič na dítě čerpat 300 tisíc korun, zatímco dříve to bylo 220 tisíc. Peníze navíc ale nezískali ti, kteří příspěvek dobrali před prvním lednem. Stížnost na toto pravidlo leží nyní u Ústavního soudu.

Ilona Petřeková si o vyšší rodičovský příspěvek požádala hned na přelomu roku. Z jeho navýšení ale stihla vyčerpat jen zhruba polovinu. Po synovi se jí totiž narodila i dcera a začala čerpat mateřskou.

„Myslím, že mluvím za všechny maminky, že jsme rády, že k navýšení došlo, protože je to příjemný bonus do rozpočtu domácnosti,“ řekla. 

Před úřady se počátkem roku stály fronty

Jen do konce července si o změnu výše rodičovského příspěvku požádalo více než 220 tisíc lidí. Úřad práce pak eviduje další desítky tisíc nových žádostí o dávku.

Na začátku roku mimo jiné i kvůli rodičovskému příspěvku stály před úřady fronty. „Od ledna do března byl nápor mnohem vyšší, v tom dalším období už se počet snižoval,“ uvedla mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. 

Komu všemu příspěvek náleží? Rozhodne Ústavní soud

Na úřad práce se obraceli také rodiče s dětmi do čtyř let, kteří příspěvek vyčerpali do konce loňského roku a podle konečného znění zákona na něj nárok nemají. Do konce července jich podalo žádost téměř 3800.

Mezi nimi je i Karolína Dundar Huječková. Nelíbí se jí, že příspěvek nedostanou rodiče, kteří se rozhodli pro rychlejší způsob jeho čerpání a v lednu ho tak už aktivně nepobírali.

O jejím nároku nebo nenároku na navýšení rodičovského příspěvku rozhodne Ústavní soud, kam se obrátila skupina senátorů. Na jeho vyjádření čeká i ministerstvo práce a sociálních věcí. „Po obdržení rozhodnutí zvážíme, jak postupvat dál,“ řekl k tomu mluvčí resortu Jan Brodský.

„O termínu projednání ani vyhlášení zatím od soudu žádné zprávy nemám,“ uvedl spoluautor ústavní stížnosti Ondřej Strava. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 11 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...