O zvýšení rodičovské si požádalo přes 220 tisíc lidí. Tisíce odmítnutých čekají na verdikt Ústavního soudu

Nahrávám video

Od ledna do konce července si o změnu – tedy zvýšení – rodičovského příspěvku požádalo skoro čtvrt milionu lidí. Další už to udělali v závěru loňského roku. Nově může rodič na dítě čerpat 300 tisíc korun, zatímco dříve to bylo 220 tisíc. Peníze navíc ale nezískali ti, kteří příspěvek dobrali před prvním lednem. Stížnost na toto pravidlo leží nyní u Ústavního soudu.

Ilona Petřeková si o vyšší rodičovský příspěvek požádala hned na přelomu roku. Z jeho navýšení ale stihla vyčerpat jen zhruba polovinu. Po synovi se jí totiž narodila i dcera a začala čerpat mateřskou.

„Myslím, že mluvím za všechny maminky, že jsme rády, že k navýšení došlo, protože je to příjemný bonus do rozpočtu domácnosti,“ řekla. 

Před úřady se počátkem roku stály fronty

Jen do konce července si o změnu výše rodičovského příspěvku požádalo více než 220 tisíc lidí. Úřad práce pak eviduje další desítky tisíc nových žádostí o dávku.

Na začátku roku mimo jiné i kvůli rodičovskému příspěvku stály před úřady fronty. „Od ledna do března byl nápor mnohem vyšší, v tom dalším období už se počet snižoval,“ uvedla mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. 

Komu všemu příspěvek náleží? Rozhodne Ústavní soud

Na úřad práce se obraceli také rodiče s dětmi do čtyř let, kteří příspěvek vyčerpali do konce loňského roku a podle konečného znění zákona na něj nárok nemají. Do konce července jich podalo žádost téměř 3800.

Mezi nimi je i Karolína Dundar Huječková. Nelíbí se jí, že příspěvek nedostanou rodiče, kteří se rozhodli pro rychlejší způsob jeho čerpání a v lednu ho tak už aktivně nepobírali.

O jejím nároku nebo nenároku na navýšení rodičovského příspěvku rozhodne Ústavní soud, kam se obrátila skupina senátorů. Na jeho vyjádření čeká i ministerstvo práce a sociálních věcí. „Po obdržení rozhodnutí zvážíme, jak postupvat dál,“ řekl k tomu mluvčí resortu Jan Brodský.

„O termínu projednání ani vyhlášení zatím od soudu žádné zprávy nemám,“ uvedl spoluautor ústavní stížnosti Ondřej Strava. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 2 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 23 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...