Nový jaderný blok v Dukovanech má být dokončen v roce 2036. Odhad ceny je až 160 miliard korun

Nový jaderný blok v Dukovanech se začne stavět v roce 2029 a dokončen by měl být roce 2036, uvedl ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Dodavatel nového jaderného bloku by měl být vybrán do konce roku 2022. Energetická společnost ČEZ, majitel Dukovan, čeká až pět nabídek dodavatelů na stavbu nového bloku, uvedl její generální ředitel Daniel Beneš. Tendr chce vypsat příští rok, nabídky čeká v roce 2021. Beneš odhadl cenu nového bloku řádově mezi 140 až 160 miliardami korun. Finální částka podle něj vzejde z výsledků výběrového řízení.

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruský Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. 

Z jaderných zdrojů se loni vyrobila asi třetina elektřiny v ČR. Investorský model stavby nových jaderných bloků v Česku schválila vláda na začátku července. Investory nových jaderných zdrojů podle ní budou dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ. Za určitých podmínek bude však ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu.

Nahrávám video
Brífink k plánu na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech
Zdroj: ČT24

Uvedený detailnější plán stavby nového jaderného bloku představili zástupci kabinetu na středečním zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku. Výbor tvoří více než dvacet lidí, předsedá mu premiér. 

Kromě politiků včetně zástupců všech politických stran zastoupených ve sněmovně se jednání účastní například generální ředitel ČEZu Daniel Beneš, předseda dozorčí rady ČEZu Otakar Hora nebo předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.

Havlíček: Energetický mix je výlučnou věcí každé země

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) zdůraznil, že energetický mix je výlučnou záležitostí každé země. „Musíme vycházet z nějakých ekonomických parametrů, z parametrů hospodářství země, z geografických parametrů.“

Dodal, že Česko přitom jedná o této záležitosti s Bruselem i s okolními státy s ohledem na bezpečnost nového zařízení. Česko také zahajuje s Evropskou komisí proces notifikace, tedy zjednodušeně řečeno určitého povolení, aby se akce mohla uskutečnit. Ještě bude také třeba „prodloužit“ současné čtyři bloky v Dukovanech.

Babiš: Je čas bojovat v Evropě za jádro

„Jádro je čistý zdroj, nemá emise a v tomto směru já tento názor, který je objektivní, prosazuji i v Bruselu,“ uvedl předseda vlády. Na plány ČR rozšířit současné jaderné elektrárny si u Evropské komise stěžuje rakouská spolková země Horní Rakousy. V říjnu se na ni obrátila s požadavkem, aby je prověřila. Podle Babiše by mohla ČR využít v argumentaci téma změny klimatu. „Je to dobrá chvíle, abychom v Evropě za to bojovali. Samozřejmě některým státům se nebude líbit, že chceme stavět jádro, ale jsou státy, které vyložení fungují na jádru,“ uvedl Babiš po večerní schůzce s prezidentem republiky Milošem Zemanem, na které ho o jednání výboru informoval.

Přípravou stavby se budou příští týden zabývat ministři. „Budeme to v pondělí řešit na vládě, protože potřebujeme vylepšit komunikaci mezi jednotlivými resorty a analyzovat, jestli to budeme realizovat na základě zákona o veřejných zakázkách, nebo bychom zkusili speciální zákon,“ řekl novinářům s tím, že přípravy musí zrychlit. 

Nahrávám video
Události: Omezení podpory solárních zdrojů energie
Zdroj: ČT24

Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví někteří ekologičtí aktivisté.

„Je otázka, jak podpoříme rozvoj a instalaci energie, která vzniká z obnovitelných zdrojů. A potom myslím můžeme dospět k tomu, že opravdu nebude potřeba stavět další jaderný blok,“ domnívá se také předsedkyně výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti).

Kromě dostavby Dukovan vláda v posledních měsících zmiňuje i další rozšíření elektrárny v Temelíně. O té by se mělo začít diskutovat do pěti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...