Novinky zákoníku práce: snadnější výpověď i menší odstupné

Praha - Od prvního ledna začíná platit dlouho rozporovaná novela zákoníku práce, kterou sice vetoval Senát, ale poslanci si ji přesto prosadili. Nahrává však spíše zaměstnavatelům. Části zaměstnanců totiž snižuje odstupné a rozšiřuje možnosti k výpovědi. Na druhou stranu některé z paragrafů jejich postavení mírně vylepšují.

Do teď pokryly odstupné v každém případě tři mzdy. Nová úprava znevýhodňuje ty, kteří jsou u firmy krátce. Ten, kdo pracuje méně než rok, dostane při propuštění jen jeden plat. Za rok až dva to pak budou platy dva. Až teprve ti, kteří v podniku pracovali déle, dostanou tříměsíční odstupné. 

Táňa Švrčková, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí

„Opatření se zavádí proto, aby zaměstnavatelé ochotněji přijímali nové pracovníky, aby vytvářeli dlouhodobá pracovní místa. Systém taky více odměňuje loajální zaměstnance.“ 

Mění se i podmínky pro nemocenské pojištění nebo třeba dovolenou. Za hrubé porušení léčebného režimu může dostat zaměstnanec nově i výpověď, navíc bez nároku na odstupné. Třeba tehdy, když bere nemocenskou a není doma. 

Odstupné od roku 2012
Zdroj: ČT24

Práci přesčas pak bude moct zaměstnavatel zahrnout do běžné měsíční mzdy. Zaměstnanec tak za přesčas už nemusí dostat ani 25procentní příplatek ani náhradní volno. Povinný nebude ani desetiprocentní příplatek za noční nebo víkendovou práci. Firma se totiž se zaměstnancem bude moct dohodnout na nižší sazbě. 

Změny se projeví i v dovolené

Nově může být nevyčerpaná dovolená proplacena jen při ukončení pracovního poměru. Do teď to v některých firmách šlo. „Účelem dovolené je odpočinek zaměstnance, nikoli poskytování peněžní náhrady za nevyčerpanou dovolenou,“ zdůvodňuje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Táňa Švrčková. 

Například na dohodu o provedení práce bude moct zaměstnanec ročně odpracovat ne 150 hodin jako dnyní, ale 300 hodin. Novela ale zároveň stanovuje strop měsíčního příjmu na deset tisíc korun. Smlouvu na dobu určitou pak bude možné uzavřít až na tři roky. Se stejným zaměstnavatelem ale maximálně na devět let. 

Mění se také zkušební doba šéfů. Nově by měla trvat až šest měsíců. Vedoucí mají větší povinnosti, a zaměstnavatel tak dostává delší šanci k prověření jejich schopností. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko letos dvě procenta HDP na obranu nesplní, řekl Babiš

Česká republika tento rok nesplní závazek vůči Severoatlantické alianci vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, oznámil v pátek na svém facebookovém profilu premiér Andrej Babiš (ANO). Vyjádřil zároveň přesvědčení, že od příštího roku Česko plnit dvouprocentní závazek bude. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu uvedl, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.
08:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoGoláň a Mračková Vildumetzová debatovali o novele o veřejných rozpočtech

Horní komora upravila novelu o veřejných rozpočtech, znovu ji bude muset projednat sněmovna. Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. „Pokud vláda chce investovat, tak ať to dělá v rámci sledovaného rámce. Pokud to vyjme mimo deficit státního rozpočtu, tak hrozí utrácení na provozních výdajích. Vyjmutí na únikovou doložku není následně hlídáno rozpočtovými pravidly,“ řekl šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). „Únikové doložky například v případě mimořádné bezpečnostní situace si k investicím žádají samotné bezpečnostní a zpravodajské služby. Stát pak bude připravený a pružný. Vláda navíc navrhuje postupné snižování dluhu,“ hájila novelu členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Debatou ve středečních Událostech, komentářích, která ještě předcházela rozhodnutí Senátu, provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:28

Správce Liberty Ostrava žaluje exčleny představenstva o téměř 19 miliard korun

Insolvenční správce zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava podal žalobu proti čtyřem bývalým členům jejího představenstva. V žalobě na doplnění pasiv po nich žádá téměř 19 miliard korun. Mezi žalovanými je i bývalý majitel Sanjeev Gupta, sdělil správcův mediální zástupce Michal Štefl.
17. 6. 2026

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
17. 6. 2026

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
16. 6. 2026Aktualizováno16. 6. 2026
Načítání...