Nižší daň i pro ty, kteří mají vysoké platy. Plán Babišovy vlády se nelíbí ČSSD ani komunistům

Nahrávám video

Plánované zrušení superhrubé mzdy má přinést snížení daně z příjmu pro všechny příjmové skupiny. Ministerstvo financí upravilo připravovaný balíček tak, že místo navýšení sazby u skupin, které vydělávají nejvíc, dojde i u nich k poklesu. Nelíbí se to však stranám, které s hnutím ANO vyjednávají o podpoře budoucí vlády.

Kabinet v demisi plánuje zrušit superhrubou mzdu, což by mělo znamenat snížení daní, nakonec i vysoce příjmovým skupinám.

Daň z příjmu má klesnout ze současných 20,1 procenta na 19 procent. U vysoce příjmových skupin pak původní plán počítal s růstem z 23,37 procenta na 24 procent. Místo toho však dojde ke snížení na 23 procent.

„Držíme se toho, abyste nám neříkali, že navyšujeme daně, tak jsme to dali dolů,“ podotkl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO).

S takovým snížením daní z příjmů ale mají problém sociální demokraté i komunisté, kteří by naopak chtěli, aby se progrese ještě víc prohloubila a bohatí platili více.

„Zrušení superhrubé mzdy ano, ale co se týká snížení daní těm nejbohatším, to znamená nad 115 tisíc hrubého, tak to si myslím, že je směšné. Doufám, že je to jenom vtip,“ poznamenala poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD).

Odbory chtějí pravidelná jednání tripartity

Také podle odborů jde o jednu ze zásadních změn, která ale nebyla projednána s tripartitou. Proto se nyní u premiéra dožadovali pravidelných jednání i se zaměstnavateli. „Asi neměli informaci, odkud na to vezmeme peníze. To jsme jim teď sdělili, je to otázka i změny zákona, abychom peníze uvolnili,“ přiblížil Babiš.

Původně se měli zástupci kabinetu, odborů a zaměstnavatelů sejít až podle výsledků vyjednávání o novém kabinetu. „Nastal zlom, když vláda v demisi začala dělat řadu legislativních kroků. Chceme se k nim vyjádřit. To, že nejsou k návrhům připomínky, neznamená, že výhrady nikdo nemá,“ řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Termín dalšího jednání byl stanoven na 14. března. Společně mají ministři s odbory a zaměstnavateli v tomto termínu projednat řadu věcí včetně růstu důchodů nebo mýtného. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 13 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 16 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.