Praha – Ačkoliv jsou Češi tradičně považováni spíše za národ pivařů, i obliba vína v naší zemi stále roste. Český spotřebitel se už při výběru vína neřídí zdaleka jen cenou, jak to bylo v porevolučních letech, stále větší důraz klade také na kvalitu. Kromě kvalitních vín, však na pultech českých obchodů mnohdy končí i padělky napodobující třeba jakostní vína z Moravy a z Čech. A jak pak má běžný spotřebitel poznat, že nepije patoky? Pomůže mu nový portál Puvodvina.cz.
Na novém webu si každý milovník vína může ověřit správnost a věrohodnost údajů na etiketě lahve, a může ho tak pít s vědomím, že se jedná skutečně o kvalitní výrobek. Portál spustilo ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským a vede na něm evidenci jakostních vín a vín s přívlastkem ročníků 2008 a mladších. Stolní vína, která se v Česku rovněž vyrábí, do něj zahrnuta nejsou. Nepodléhají totiž zákonným standardům, co se týče například doslazování.
„Na tom novém portálu zájemce, který tam vloží některý z údajů uvedených na etiketě vína, získává komplexní informaci o rodokmenu toho vína, tedy kdo ho vyrobil, kdy ho vyrobil a tak dále,“ upřesnil ministr zemědělství Jakub Šebesta.
Co bychom měli před nákupem vědět o víně?
Vín je na pultech obchodů celá řada. Jeho největší milovníci, rádi tvrdí, že dobré víno, nelze koupit v supermarketu, ale je pro ně potřeba zamířit do vinotéky. Pravdou ale je, že i v supermarketu lze pořídit chutná a kvalitní vína. Je jen potřeba vědět, po čem máme sáhnout. Zorientovat se můžeme třeba podle označení typů vína:
Stolní vína: Lákají především svou velice nízkou cenou. Té ale odpovídá i nižší kvalita obsahu lahve. Stolní vína se doslazují řepným cukrem a mohou být namíchána z různých odrůd, vín z různých vinařských oblastí, a dokonce i zemí.
Vína jakostní odrůdová a známková: Kvalita těchto vín je už o něco vyšší, než je tomu v případě obyčejných stolních vín. Smí se vyrábět pouze z hroznů z jedné vinařské oblasti. Stále se ale jedná o vína doslazovaná.
Vína přívlastková: Zaručují spotřebiteli vysokou kvalitu a vynikající chuť. Nejsou doslazovaná, a aby si zasloužila titul přívlastková, musí je prověřit úřady. Na lahvích vína se můžeme setkat hned s několika různými přívlastky. Kabinetní vína bývají suchá, lehká a v porovnání s ostatními přívlastky lákají na nižší cenu. Výběr z hroznů ocení podobně jako pozdní sběr především milovníci sladších vín. Navíc je pro něj charakteristická plnější chuť a vyšší obsah alkoholu. Ještě sladší jsou vína ledová a slámová, která se pijí obvykle k dezertům.
Nový portál má velkou ambici. Chtěl by spotřebitelům pomoci odlišit vskutku kvalitní vína od laciných padělků a napodobenin. „Přístup na tento portál by měl tuhle snahu nekalého vinaře zcela eliminovat. Ale jeho význam je mnohem širší. Zvyšuje to kulturu konzumace vína,“ dodal Šebesta.
Portál, na kterém mohou milovníci vína ověřit jeho původ on-line, je v Evropě zcela unikátním projektem. Kromě spotřebitelů ho vítají i vinaři. Pomáhá jim totiž bojovat s podvodníky, na druhou stranu se nemusejí bát úniku citlivých údajů a tajných receptů. Významným pozitivem nového vinařského projektu je také to, že na něj stát nemusel vynaložit ani korunu navíc. Všechny údaje, které jsou v registru uvedeny, totiž státní instituce běžně sbírají a evidují.
Výběr vína k jídlu
Při výběru vína bychom měli dbát také na to, k jaké příležitosti ho kupujeme. Přesná pravidla má například výběr vína ke konkrétnímu jídlu. Obecně platí, že k lehčím jídlům bychom měli servírovat lehčí vína, tedy ta, která mají obsah alkoholu mezi 10 a 12 procenty. K lehkým zeleninovým jídlům bychom tak měli podávat například chardonnay nebo ryzlink. K těžším masovým pokrmům, například klobásám, se naopak více hodí výraznější mladá červená vína, tedy třeba frankovka.
Jídlo připravené z drůbežího masa doplňujeme výraznějšími druhy bílých vín. Naopak k vepřovému se nejlépe hodí mladší červená vína. Pokud si rádi pochutnáme na rybách či jiných darech moře, měli bychom při výběru vína sáhnout spíše po lehkém bílém nebo růžovém víně.
K zákusku pak podáváme výrazně sladší vína, tedy například ta ledová a slámová, která jsou charakteristická vysokou cukernatostí.
