Německé banky potřebují peníze, podniky se bojí investic

Frankfurt nad Mohanem – O penězích pro banky převážně kvůli riziku odpisu řeckých dluhopisů se v posledních dnech hovoří hodně. Teď ale nedělník Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung přišel s konkrétním číslem. Tvrdí, že deset největších bank v Německu potřebuje posílit kapitál v úhrnu až o 127 miliard eur (asi 3,1 bilionu korun). O částce píše s odvoláním na studii německého ekonomického institutu DIW. O zhoršující se situaci v Německu dnes mluvil i člen vedení německého finančního ústavu Commerzbank Markus Beumer. Některé podniky podle něj v obavách z dalšího vývoje ekonomiky začínají odkládat investice. Týká se to především podniků střední velikosti, které tvoří páteř největší evropské ekonomiky. Jde tedy o dodavatele automobilových součástek nebo některé strojírenské firmy.

Bankám chybí peníze

Poměr akciového kapitálu německých bank k jejich celkové bilanci se musí zvýšit alespoň na pět procent, tvrdí ředitelka výzkumu Dorothea Schäferová, která má v rámci DIW na starosti finanční trhy.

Již na začátku září psal ekonomický list Financial Times, že podle odhadu Mezinárodního měnového fondu by mohlo předním evropským bankám chybět asi 200 miliard eur (zhruba 4,9 bilionu korun). Tak vysoké by prý byly náklady na rekapitalizaci, pokud by se správně ocenily dluhopisy zadlužených zemí eurozóny.

Tehdy však odhad fondu okamžitě narazil na tvrdý odpor evropských politiků i centrálních bankéřů, kteří měnový fond obvinili z podjatosti a špatných výpočtů. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová později prohlásila, že zmiňovaná zpráva je zavádějící a že fond ještě studii nedokončil.

Páteř evropského tahouna se bojí investovat

Obavy, které mezi šéfy německých středně velkých společností narůstají, se projevují tím, že se firmy zdráhají brát si další úvěry. Strach jim nahání především panika na akciových trzích. Ty se totiž považují za jeden z předstihových indikátorů. Obecně se má za to, že jak si nyní vedou akcie, tak si zhruba za půl roku povede celá ekonomika.

Markus Beumer:

„Obavy středněvelkých firem narůstají. Oni vidí vývoj na akciových trzích jako negativní signál pro jejich vlastní podniky.“

Burza
Zdroj: Boris Roessler/ISIFA/EPA

Beumer řekl, že středněvelké firmy se podle něj budou příští rok potýkat s ještě většími problémy než letos. Na druhou stranu ale bankéř podotýká, že tyto firmy jsou lépe připraveny na to, aby se s hospodářským propadem vyrovnaly. „Jsou efektivnější. Ty firmy teď mají kontrolu nad svými náklady a jsou celkově štíhlejší. Zároveň mají plné šuplíky peněz,“ řekl Beumer. Řada podniků má spoustu přebytečné hotovosti, což je ještě pozůstatek krizového období. Firmy se tehdy totiž těžko dostávaly k úvěrům a provozní zdroje si vytvářely svépomocí, zpravidla drastickým šetřením.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...