Praha – S rokem 2013 nepřichází jen daňové změny, ale zdá se, že by mohla přijít i regulace prodeje a propagace alkoholu. S novým návrhem, kdy by nejlevnější nápoj v restauraci měl být nealkoholický, přichází ministr zdravotnictví Leoš Heger. Reaguje tak nejen na metanolovou aféru, ale také na fakt, že se mladiství v Česku snadno dostanou k alkoholu. Ministr i odborníci na závislosti shodně říkají, že pro mládež je finančně mnohdy dostupnější pivo než limonády. Restaurace ale mluví o zásahu do regulace trhu a návrh se jim nelíbí.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger chce, aby hospody a bary zlevnily nealkoholické nápoje nebo mají alespoň jako nejlevnější nabízet vodu. S takovým návrhem chce jít už v lednu na vládu. „To jsem sám zvědav, jaký to vzbudí ohlas. Povinností jakéhokoliv restauračního zařízení by bylo nabízet nealkoholické nápoje levněji,“ vysvětluje svůj záměr Heger.
Už nyní se tak vytváří dva tábory. Odborníci na závislosti ministrův nápad vítají hlavně proto, že by od pití mohl odradit rizikovou skupinu, tedy mladé mezi 16 a 18 lety. „Z našich výzkumů vyplývá, že v podstatě mladí lidé dávají přednost alkoholickým nápojům, zejména pivu, jednak proto, že je to kulturní tradice, a pak taky, protože ten nápoj je levnější,“ popisuje Ladislav Csémy z Psychiatrického centra Praha.
Na druhé straně barikády stojí Asociace hotelů a restaurací ČR. Podle ní stát poruší evropské právo. „Pokud bude džbánek vody levnější než pivo, tak to lidi od pití piva neodradí, a za druhé si myslím, že je to zásah do regulace trhu,“ konstatuje prezident Asociace restaurací a hotelů ČR Václav Stárek.
Pokud se ministerstvu podaří prosadit, aby alespoň jeden nealkoholický nápoj byl v restauracích a barech vždy levnější než alkohol, zařadí se Česko po bok Německa nebo Rakouska. Tam takovéto opatření platí už několik let.
Jedním z hlavních problémů v Česku je dostupnost alkoholu
Ministerstvo chce jít ale ještě dál. Vadí mu, že Česká republika patří v Evropě k největším konzumentům alkoholu. Úřad proto chce přitvrdit i u dospělých. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze pro ministerstvo připravuje strategii, jak toho docílit. Plány počítají například s omezením prodeje alkoholu, ale i zvýšením spotřební daně. Česku na rozdíl od jiných evropských zemí podobný strategický dokument schází.
Češi, jako největší pijáci z celé Evropské unie, podle letošních údajů Světové zdravotnické organizace vypijí o třetinu více čistého alkoholu, než je v unii průměr. Každý Čech nad patnáct let totiž v průměru vypije šestnáct a půl litru čistého alkoholu ročně. I díky tomu v Česku podle odborníků na závislosti pije rizikovým způsobem devětadvacet procent mužů a devět procent žen.
Leoš Heger, ministr zdravotnictví
„Všechno se to soustředí na mladistvé. My jsme si vědomi, že u návykových záležitostí obecně se dospělí lidé ovlivňují poměrně obtížně a soustředíme se na to, aby nezačínali podléhat drogovým závislostem hlavně ti mladí lidé.“
Jedním z hlavních problémů v Česku je dostupnost alkoholu, protože kdo si chce koupit alkohol, sežene ho v současné době kdykoli a v podstatě kdekoli. To je jedna z věcí, která by měla podle tvůrců strategie skončit. Tvůrci také plánují omezení reklamy na alkohol. Odradit od nákupu lihovin by podle odborníků mohla i vyšší spotřební daň. Hlavní body strategie, jak omezit pití alkoholu v Česku, budou hotové zhruba v polovině příštího roku. Už v lednu se bude vláda zabývat zákonem, který omezí prodejní místa alkoholu. Národní akční plán by pak mohl vstoupit v platnost během roku 2013.
