Návrh řešení mýtného má Ťok předložit do dvou týdnů

Praha – Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) má do čtrnácti dnů vládě předložit návrh, jak dále postupovat ve věci vyhlášení tendru na výběr kamionového mýtného. Po jednání koaliční rady to uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Příprava obřího tendru nabrala v poslední době výrazné zpoždění. Současnému provozovateli, kterým je rakouská společnost Kapsch, smlouva vyprší na konci roku 2016.

Vláda chce podle Sobotky otevřený tendr. „Teď se hledá rozumné technické řešení,“ upřesnil šéf kabinetu. Urychlené řešení soutěže na mýtné bylo jedním z hlavních úkolů, kterými premiér Ťoka pověřil při jeho jmenování do funkce loni v prosinci.

Česko má na výběr provozovatele mýtného systému necelé dva roky (podle Ťoka přitom takový proces trvá například v Rakousku až čtyři roky). Nový systém by měl být technologicky neutrální. „Je tady jeden problém, a to je stávající smlouva se stávajícím provozovatelem, která úplně nepočítá s tím, že skončí a úplně nepočítá s tím, že by se dělala nějaká koordinace s novým provozovatelem mýta, který vyjde ze soutěže. Budeme se muset bavit o tom, jak tento rozpor vyřešit,“ nastínil ministr dopravy.

Ministerská pracovní skupina počátkem letošního roku nahradila takzvaného mýtného manažera. Toho ministerstvo dopravy po rok trvající soutěži nakonec nevybralo a tendr na mýtného poradce zrušilo. Na skutečnost, že zpožděnou přípravu tendru už nebude možné dohnat, poukazují dopravní experti dlouhodobě.

Opoziční ODS tvrdí, že vláda selhala. Výběrové řízení se podle občanských demokratů vzhledem ke zpoždění nedokončí včas. „Už je to dvacet měsíců, co naše vláda odešla. A myslím si, že kdybychom ten čas dostali, tak už by ten tendr byl skoro hotový,“ konstatoval předseda poslanců ODS a bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura. Kritiku, že tendr měl začít připravovat už kabinet Petra Nečase (ODS), odmítl.

11 minut
Zbyněk Stanjura hostem Událostí, komentářů
Zdroj: ČT24

Mýtný systém pokrývá zhruba 1 300 kilometrů dálnic a rychlostních silnic a 180 kilometrů silnic první třídy. Jeho provozovatelem je rakouská firma Kapsch, která získala desetiletý kontrakt pro období 2007 až 2016. Loni se vybralo 8,7 miliardy korun, od zahájení provozu téměř 58 miliard korun. Z vybraného mýtného náleží firmě Kapsch a jejím subdodavatelům 18 až 20 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 15 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...