Najít ztraceného psa nebo oznámit jeho nalezení by mělo být snazší. Veterináři spustili databázi

Kdo ztratí psa, může nově využít web Státní veterinární správy (SVS), která zde spouští databázi ztracených a nalezených psů. Podobných funguje v Česku několik, zde jde ale o první, která je přímo pod státní správou. SVS současně připravuje spuštění centrálního registru psů, který musí podle zákona začít fungovat roce 2022, řekl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Na webu si teď mohou lidé zadat údaje o svém ztraceném psovi, včetně čísla čipu nebo tetování. Pokud někdo naopak psa najde, může podle čísla čipu, lokality nebo fotografie nález zveřejnit nebo se podívat po hledajícím majiteli. SVS bude kromě médií informace o nové databázi posílat městům a obcím.

Údaje o psech budou na webech uložené deset dní, potom se smažou. Pokud bude potřeba, do budoucna se lhůta může změnit. Semerád uvedl, že pokud zvíře vložené do databáze nalezených psů nebude mít čip, nepůjdou státní veterináři dohledávat jeho majitele, aby ho pokutovali. To ale bude platit pouze v případě, že se nezjistí případné týrání zvířete nebo jiný prohřešek.

Příprava registru

SVS současně připravuje spuštění centrálního registru psů, jeho technické detaily chtějí veterináři vyřešit v novele zákona, kterou předloží letos na jaře. Jeho cena ještě není známá, společnost BDO připravuje studii proveditelnosti, hotová by měla být v březnu.

Podle poslední zákonné úpravy musí být psi od stáří tří měsíců označeni čipem. Pokud tak majitel neučiní, hrozí mu až padesátitisícová pokuta. Tuto povinnost v době, kdy zatím nefunguje oficiální databáze údajů z čipů, kritizují někteří soukromí veterináři i část opozice. Některá města mají vlastní registry. Například podle slánského veterináře Jaroslava Fidlera měli zákonodárci nejdříve vytvořit centrální registr a až poté zavést povinné čipování.

Ministerstvo zemědělství již dříve odhadlo náklady na vytvoření centrálního registru na 50 až 60 milionů korun. Zda tomu tak skutečně bude, se podle Semeráda zjistí právě podle studie proveditelnosti. Firma BDO podle něj pracuje pro ministerstvo zemědělství, SVS ji tak využila v rámci paušálu.

„Zatím dáváme požadavky na robustní systém. Předpokládáme, že to bude registr i koček a fretek,“ řekl Semerád. Na dodavatele systému pak podle něj stát vypíše výběrové řízení, studii proveditelnosti by rád zveřejnil na internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...