Náhradní díly budou muset výrobci schraňovat ještě minimálně sedm let po ukončení prodeje

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Náhradní díly mají být dostupné po léta po ukončení prodeje
Zdroj: ČT24

Náhradní díly na domácí spotřebiče mají být podle nové evropské směrnice dostupné ještě deset let po ukončení prodeje, a to patnáct dnů od objednání. Zároveň by měly jít vyměnit s použitím běžných nástrojů. Měl by tedy být konec složitému shánění součástek z druhovýroby nebo použitých částí v dobrém stavu, když se porouchá například hradlo v zánovním, ale již nevyráběném televizoru.

Když se něco rozbije do dvou let od zakoupení, je velmi pravděpodobné, že se podaří porouchaný spotřebič opravit – po dobu záruky bývají většinou náhradní díly dostupné. Když ale záruka vyprší, je to horší.

„Třeba pátý šestý rok už většinou výrobci díly nedrží, takže pak je problém výrobek opravit,“ poukázal zakladatel služby Opravárna.cz Jan Charvát. Byť – jak podotkl opravář Daniel Pavlát – „je to samozřejmě výrobce od výrobce, typ od typu“.

Nově by ale všichni výrobci měli mít v zásobě náhradní díly nejméně sedm až deset let poté, co přestanou výrobek prodávat. Bude se to týkat praček, ledniček, myček a také monitorů včetně televizorů. „Je to pro nás přelomové. Doufáme, že to bude mít dopad na lepší opravitelnost,“ zdůraznil Jan Charvát.

Měla by se zkrátit i čekací doba. Podle servisního mechanika Zdeňka Kadlece se zvlášť nyní, v době pandemie, čeká na náhardní díl až čtvrt roku. Nově to podle směrnice má být maximálně patnáct dnů.

O opravy spotřebičů po záruce mají lidé podle opraven velký zájem. Nejčastěji přicházejí s rozbitými mobily a notebooky – hlavně kvůli nefunkčním displejům. Mnohem menší zájem je o opravy levných kuchyňských spotřebičů, jako jsou tyčové mixéry nebo mikrovlnné trouby.

Zákazníky může odradit, když se zjistí, že by byl zásah drahý – někdy dražší než nový spotřebič. Ale velký vliv na jejich rozhodování má také právě čekací doba. Jsou ale i lidé, kteří opravu žádají bez ohledu na cokoli. „Snaží se výrobek zachránit. Nutí nás, abychom to opravili, i když je to nerentabilní,“ poznamenal Zdeněk Kadlec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 2 mminutami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12
Načítání...