Praha - Také rozpočet ministerstva spravedlnosti bude v příštích letech postupně nižší a nižší. V příštím roce by měl podle posledních návrhů ministerstva financí úřad hospodařit s částkou přes 21,1 miliardy korun. V dalších letech s rozpočtem zhruba o 600 milionů korun chudším a v roce 2015 s necelými 20 miliardami. Ministerstvo spravedlnosti považuje prostředky určené na roky 2014 a 2015 za nedostatečné, uvedla mluvčí úřadu Petra Hrubá. Snižování rozpočtu ministerstva spravedlnosti dlouhodobě kritizují také odborníci. Úsporám se nevyhne ani resort obrany, jehož rozpočet bude v příštím roce zhruba o 1,5 miliardy korun nižší než letos.
Na příliš nízký rozpočet si stěžuje i ministerstvo spravedlnosti
Petra Hrubá, mluvčí ministerstva spravedlnosti:
„Uvedené částky (na roky 2014 a 2015) se jeví jako nedostatečné, neboť resort předpokládá roční rozpočtové náklady ve výši cca 21 500 milionů (minimálně však na úrovni roku 2013).“
Přitom právě kvůli žádosti o navýšení rozpočtu zhruba o miliardu premiér Petr Nečas (ODS) koncem června odvolal z funkce ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS). Ministerstvo ale peníze, kvůli kterým Pospíšil údajně skončil, nakonec získalo. Konkrétně se rozpočet navýší v příštím roce o 250 milionů za prodaný majetek a o 700 milionů, které úřad získal navíc výběrem soudních poplatků. Tyto finance by jinak skončily ve státním rozpočtu. Letos měl úřad hospodařit přibližně s 20,7 miliardy korun, přes 600 milionů však později vláda ministerstvu zmrazila.
Kolem odvolání Pospíšila se vyrojila řada spekulací
Pospíšilovo odvolání odůvodnil šéf kabinetu tím, že ztratil důvěru v jeho schopnost manažersky a rozpočtově zvládnout resort v době, kdy celá vláda škrtá. Spekulovalo se však o tom, že odvolání Pospíšila mohlo mít i jiné důvody - například jeho plán jmenovat ústeckou žalobkyni Lenku Bradáčovou šéfkou pražského vrchního státního zastupitelství, o čemž mluvil i sám odvolaný ministr. Nečas tvrdí, že o záměru jmenovat Bradáčovou nevěděl. Pospíšila ve funkci nahradil Pavel Blažek (ODS).
GALERIE
Jiří Pospíšil autor: Ondřej Němec, zdroj: Isifa/LN
Ovšem později Nečas v rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil, že by Pospíšil požádal do konce roku ještě o další prostředky ze státní rozpočtu: „Ano, on to doktor Pospíšil bude popírat, ale ta informace je stoprocentní a spolehlivá. Mně ji sám pan ministr potvrdil.“
Rozpočet obrany bude v příštím roce o zhruba 1,5 miliardy nižší
Rozpočet ministerstva obrany bude v příštím roce zhruba o 1,5 miliardy korun nižší než letos. Vyplývá to z návrhu rozpočtu na rok 2013, který na svém webu zveřejnilo ministerstvo financí. Obrana bude v příštím roce hospodařit s částkou téměř 42 miliard korun, letos má k dispozici asi 43,5 miliardy. Původní výhled přitom počítal s ještě výraznějším rozpočtovým škrtem na obranu, celý resort měl mít k dispozici necelých 39 miliard.
Střelba z kulometu Minimi (7,62 mm)
Ministerstvo obrany mírnější úspory ve výdajích na armádu vítá, nadále ale upozorňuje na to, že vojsko se vlivem škrtů dostalo na hranici stavu, kdy ještě může efektivně plnit svoji úlohu. „V kontextu nutných úspor a snižování státního deficitu je třeba zmírnění dlouhodobého propadu armádního rozpočtu vnímat jako pozitivní zprávu. Přesto bude velmi obtížné udržet stávající schopnosti armády a plnit všechny naše závazky,“ uvedl náměstek ministra obrany pro ekonomiku Libor Karásek.
Oproti původnímu návrhu se zvýšil i plánovaný rozpočet pro rok 2014. Podle dřívějšího plánu měl stát v uvedeném roce vynaložit na armádu téměř 36 miliard korun. Nyní se počítá s více než čtyřicetimiliardovými výdaji. V roce 2015 pak rozpočet ministerstva obrany klesne na necelých 39 miliard.