Na automaty od příště jen se zvláštní registrací?

Praha - Provozovatelé hracích automatů by rádi prosadili povinnou registraci hráčů. Soudí totiž, že příjemcům sociálních dávek by podobný systém neumožnil na těchto zařízeních hrát. Návrh představil Ivo Valenta, zakladatel holdingu Synot, který je zároveň členem sdružení provozovatelů centrálních loterijních systémů Spelos.

Ivo Valenta, zakladatel holdingu Synot

„Loterijní zákon trochu pokulhává, jeho změnám se nebráníme. Myslíme si, že by se měla zavést povinná evidence hráčů, například čipovými kartami. Pokud bude hrát někdo sociálně slabý, tak mu buď z pozice státu nedám příspěvek, nebo mu jako provozovatel zastavím hru.“

Například u kurzového sázení je podle Valenty už teď registrace sázejících běžná.

Valenta: Sociálně slabé nebudeme do heren pouštět

Vydávání čipové karty by dostal na starost provozovatel hracího zařízení, navíc do seznamu hráčů by pak mohla nahlížet některá ze státních institucí. „Proto se musí změnit legislativa, aby stát do takových údajů nahlížet mohl,“ doplnil Valenta, který sociálně slabé vidí v hernách nerad: „Takové hráče nechceme, nebudeme je vyhledávat a nebudeme je do heren pouštět. Pokud se změní zákon, uděláme naše zařízení pouze na čipové karty a sociálně slabým jednoduše hrát zakážeme. Bude to účinnější než plošné zákazy.“

Ovšem problémy v tomto řešení vidí Matěj Hollan z občanského sdružení Brnění, které proti hracím automatům dlouhodobě bojuje. „Dostali bychom se do střetu, jak moc má stát lidi kontrolovat a do čeho všeho jim má mluvit. Myslím si, že daleko čistější by bylo zcela zakázat hazard v sociálně vyloučených lokalitách, než lidi buzerovat a kontrolovat jednoho po druhém,“ argumentuje Hollan.

Herní automat
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/Fuse

Zároveň připouští, že právě v sociálně vyloučených lokalitách jsou automaty velký problém: „Lidé vyloučení na okraj společnosti, kteří navíc často dostávají dávky, tyto peníze potom nasypou do automatů. Kdyby nebyly v jejich okolí, tak by to měli těžší, protože ze svého ghetta tak často jinam nechodí.“

  • Prostřednictvím automatů v hernách a kasinech v Česku protečou ročně desítky miliard korun. Jen v loňském roce vhodili gambleři do přístrojů zhruba 113 miliard korun, větší část peněz se hráčům vrátila zpátky na výhrách. Přesto podle statistik ministerstva financí hráči v automatech loni prohráli celkem 24,8 miliard korun. Výherní hrací přístroje povolované obcemi loni provozovalo 340 firem. Hry povolované ministerstvem financí provozovalo 109 společností. Ke konci letošního září ministerstvo financí evidovalo celkem 60 650 technických herních zařízení.
7 minut
Brífink po skončení konference o hazardu v Senátu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...