Mýto v Chorvatsku bude ode dneška dražší

Záhřeb - Dovolená v Chorvatsku se letos prodraží, sazba mýtného na tamních dálnicích se ode dneška zvýší o 15 procent. Nejpoužívanější úsek dálnice ze Záhřebu do Splitu tak bude stát 180 kun za osobní auto bez přívěsu, což je v přepočtu 613 korun v jednom směru. To je zhruba o sto korun více než dosud, kdy stejný úsek vyšel na 157 kun (535 korun). Při cestě dál na jih, směrem na Dubrovník, může dojít k navýšení nákladů až o několik set korun.

Novou vyšší sazbu mýtného zaplatí řidiči již dnes. Zdražení se ale netýká dálnice A2 ze Záhřebu na slovinskou hranici a nově je naopak do mýtného zahrnut i takzvaný Istrijský ypsilon, tedy dálnice A8 a A9 na Istrii.

Chorvatský ministr dopravy Siniš Hajdaš Dončić doufá, že zdražení přinese tamnímu rozpočtu nejméně 147 milionů kun (přes 500 milionů korun). V Chorvatsku se sazby mýtného v posledních šesti letech nezvyšovaly, zatímco síť chorvatských dálnic se neustále rozrůstá a náklady na její údržbu rostou. Chorvatské dálnice navíc patří k nejkvalitnějším v Evropě.

Místní mají výhodnější podmínky

Zdražení se dotkne zejména turistů, kterých se každoročně chystá do Chorvatska velký počet. Pro domácí uživatele dálnic platí zvýhodněný režim – Chorvatsko totiž zavádí systém elektronického mýtného, jehož sazby jsou nižší přibližně o 20 až 25 procent. Řidiči si ale v takovém případě musí koupit elektronické zařízení ENC, které stojí 500 až 600 kun, navíc je na něj třeba nabít určitou minimální částku ve výši zhruba 500 kun. Taková investice se vyplatí jen cizincům, kteří jezdí na dovolenou do Chorvatska opakovaně. Turisté mohou zaplatit poplatky za užití dálnice jak hotově, tak platební kartou. V případě platby v hotovosti pak lze využít kuny i eura, platba v chorvatské měně bývá ale výhodnější.

4 minuty
Rozhovor s českým konzulem v Chorvatsku Pavlem Bednářem
Zdroj: ČT24

V Chorvatsku budou během letní sezony působit čeští policisté

Během letní sezony budou českým turistům k dispozici v některých chorvatských městech, například v Omiši a Šibeniku, k dispozici čeští policisté. Ti budou působit ve společných hlídkách s chorvatskými policisty a lidé se na ně mohou obracet se svými problémy i dotazy. Ve Splitu a Rijece budou navíc pro potřeby turistů otevřeny pobočky českého konzulátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 58 mminutami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 3 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026
Načítání...