Moneta podepsala s PPF smlouvu o akvizici Air Bank, Home Creditu a Benxy

Moneta Money Bank podepsala se společnostmi ze skupiny PPF rámcovou smlouvu ohledně akvizice Air Bank, českého a slovenského Home Creditu a společnosti Benxy. Akvizice je podmíněna souhlasem akcionářů banky na mimořádné valné hromadě, která se bude konat v červnu.

Akvizicí získá Moneta od skupiny PPF sto procent akcií skupiny Air Bank za celkovou kupní cenu 25,9 miliardy korun. Ta bude hrazena z 2,59 miliardy korun z nadbytečného kapitálu banky a z 23,31 miliardy Kč získaných úhradou emisního kurzu skupinou PPF za úpis 291 375 000 nově vydaných akcií Monety. Nové akcie budou vydány za 80 korun za akcii a navýší celkový kapitál banky. Kupní cena bude zaplacena při vypořádání akvizice.

Celkový počet vydaných akcií Monety se tím zvýší z 511 milionů kusů na 802 375 000 kusů. Akvizice tak naředí nynější pozici akcionářů o 36,31 procenta. Po akvizici bude PPF vlastnit podle odhadu 55,38 procenta akcií banky, a bude proto muset učinit povinnou nabídku převzetí spočívající v odkupu až sto procent akcií Monety za cenu minimálně 80 korun za akcii. Pokud Česká národní banka nestanoví jinou cenu.

Hodnota banky by měla být minimálně 40,9 miliardy korun, což představuje 1,5násobek hodnoty vlastního kapitálu na konci roku 2020 a 15,7násobek čistého zisku za loňský rok. Vypořádání akvizice se předběžně předpokládá na 1. říjen 2021. Předcházet mu musí souhlas mimořádné valné hromady akcionářů, schválení Českou národní bankou a Národní bankou Slovenska a získání antimonopolního souhlasu Evropské komise.

PPF má nyní podíl v Monetě zhruba 28 procent. Podíl získala i díky nabídce odkupu akcií za 80 korun za jednu.

Skupina PPF investuje do mnoha odvětví, a to od finančních služeb, telekomunikací, nemovitostí, strojírenství až po biotechnologie. Ke konci prvního pololetí vlastnila aktiva za 44 miliard eur (zhruba 1,15 bilionu korun) a zaměstnávala celosvětově 98 tisíc lidí.

Moneta Money Bank funguje pod současným názvem od roku 2016. Jméno banky se tehdy změnilo z dřívějšího GE Money Bank v souvislosti s jejím vstupem na burzu v květnu téhož roku. Moneta je jednou z největších firem obchodovaných na pražské burze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...