Londýn - Hospodářskou krizí zasažené země střední a východní Evropy by měly uvažovat o výměně svých národních měn za euro. A eurozóna by jim měla vyjít vstříc. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) by je měla do svých řad přijmout i v případě, že budou mít problém s plněním Maastrichtských kritérií, která přijetí jednotné evropské měny podmiňují. O doporučení mezinárodního měnového fondu informuje dnešní vydání listu Financial Times.
Mezinárodní měnový fond radí, aby eurozóna umožnila zemím střední a východní Evropy jakési poloviční členství. Mělo by spočívat v tom, že nová země by mohla přijmout euro i přes nedostatky v plnění kritérií, avšak výměnou za shovívavost eurozóny by neměla křeslo v Evropské centrální bance (ECB).
„Pro země Evropské unie skýtá zavedení eura největší benefit, pokud jde o boj převisem zahraničního dluhu, odstranění nejistoty a obnovení důvěry,“ upozornil MMF. V opačném případě budou země s vysokým zadlužením v zahraničních měnách nuceny razantně snížit své výdaje.
Šance na to, že by eurozóna na doporučení měnového fondu přistoupila, jsou však jen velmi malé. Země, které v současnosti užívají euro a mají klíčový vliv v Evropské centrální bance, jsou totiž striktně proti jakémukoliv uvolňování pravidel. Plán na rychlé rozšíření eurozóny se nelíbí ani prezidentovi ECB Jeanu-Claudu Trichetovi, který trvá na tom, že žádné zkratky k euru neexistují a kandidáti musí splnit všechna kritéria.
Střední a východní Evropa pohledem MMF:
- HDP regionu (včetně Turecka) klesne v roce 2009 o 2,5 procenta.
- Země regionu budou muset letos reinvestovat zahraniční dluh ve výši 413 miliard dolarů.
- Financovat budou muset deficit běžného účtu ve výši 84 miliard dolarů.
- Za posledních šest měsíců MMF přislíbil Maďarsku, Lotyšsku, Rumunusku, Srbsku a Ukrajině úvěry ve výši více než 60 miliard dolarů.
- V nadcházejících dvou letech budou státy regionu potřebovat od světových organizací a instrukcí dalších 186 miliard dolarů.
