Rozpočet ministerstva průmyslu a obchodu by měl v příštím roce hospodařit s dalšími šesti miliardami korun oproti původnímu návrhu. Navýšení půjde hlavně na podporované obnovitelné zdroje energie, ministru Janu Mládkovi se ale podařilo získat i peníze na zahlazování následků hornické činnosti. Další finance bude ještě zkoušet získat na schválené zahraniční investice.
„My jsme se na rozpočtu dohodli s ministerstvem financí vyjma jedné věci, a to je 50 milionů korun na modernizaci České obchodní inspekce, což byl zatím požadavek, který nebyl reflektován,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).
I tak bude mít jeho ministerstvo o šest miliard víc. Výraznou změnu v rozpočtu si totiž vyžádalo to, že v původním návrhu ministerstvo financí nezohlednilo energetický zákon, který vstoupí v platnost v příštím roce. Novela totiž mění způsob, jakým jsou financovány obnovitelné zdroje. Zvyšuje podíl státního rozpočtu v poměru k poplatkům od zákazníků. Dotace na podporované obnovitelné zdroje energie vzroste o skoro 4,7 miliardy korun na celkových bezmála 22 miliard korun.
Získá peníze na zahraniční investice letos nebo příští rok?
Z původního požadavku MPO na navýšení rozpočtu o 1,6 miliardy korun tak resort zatím fakticky získal 1,25 miliardy korun. Dotace na zahlazování následků hornické činnosti stoupne o 400 milionů korun, na zabezpečení činností ministerstva a podřízených organizací půjde o 650 milionů korun víc. O 100 milionů korun se zvýší částka na podporu strategických investičních akcí. Stejná částka půjde navíc také na dotace na program podpory technologických center a center strategických služeb.
Mládek by chtěl získat ještě prostředky na schválené zahraniční investice. „Stát slíbil podporu těm investorům, ale není často úplně zřejmé, jestli to bude v roce 2016 nebo 2017. Tak je samozřejmě otázka, jestli to tam má být připraveno v tom rozpočtu ministerstva nebo se to bude řešit ad hoc,“ dodal Mládek.
Ministerstvo financí ve srovnání s červnovým návrhem zvýšilo v návrhu státního rozpočtu na příští rok celkové výdaje a příjmy, výdaje vzrostly o zhruba 16 miliard korun na 1,155 bilionu korun. Plánovaný schodek rozpočtu tak zůstal na 70 miliardách korun. Vláda začne o rozpočtu debatovat 9. září, do konce měsíce jej musí schválit a poslat do Poslanecké sněmovny, kde by ho měli začít projednávat koncem října a definitivně schvalovat devátého prosince.
Resorty si chtějí přilepšit
O peníze pro svůj rezort hodlá dál bojovat i Svatopluk Němeček (ČSSD). Pro zdravotnictví by chtěl od státu dostat ještě aspoň 1,2 miliardy korun na investice. Bude o tom vyjednávat na vládě. Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánky Čechové klesly rozpočtované výdaje ministerstva zdravotnictví na investice z průměrně 3,1 miliardy ročně v letech 2004 až 2010 na miliardu ročně v letech 2011 až 2015. Od roku 2010 tak trvale klesá hodnota dlouhodobého majetku nemocnic. „Tato skutečnost je odrazem nedostatečných investic do dlouhodobého majetku, přičemž situace státních nemocnic je horší než průměr za celý segment,“ řekla.
„Zatím máme symbolických několik set milionů korun. Věřím, že když státní rozpočet bude mít na to, aby podporoval přezbrojování armády, že bude mít peníze i pro nemocnice,“ řekl Němeček s tím, že dosavadních 698 milionů korun není dost. Při jednání s ministerstvem financí sice prý našel shodu v tom, že v době konjunktury se má investovat, nicméně se nepodařilo najít zdroje.
Zatím získal Němeček navíc do rozpočtu proti letošku celkem 1,8 miliardy, žádal 4,3 miliardy. Ještě 1,3 až 1,5 miliardy by měl resort získat z růstu výběru pojistného. Podle schváleného rozpočtového rámce by měl resort mít v příštím roce bez peněz EU a finančních mechanismů 6,039 miliardy, na letošek měl schválený vyšší rozpočtový rámec, a to 6,481 miliardy.
V příštím roce si výrazně polepší ministerstvo obrany i vnitra. Zvýšení celkových výdajů pro silová ministerstva o osm miliard je největší meziroční nárůst za posledních deset let. Resort Martina Stropnického (ANO) by tak měl mít v příštím roce 47,6 miliard korun, pro Chovancův se v rozpočtu počítá s 58,5 miliardami.
Vnitro může peníze využít na lepší zabezpečení uprchlického tábora ve Vyšních Lhotách, na znovuotevření věznice ve středočeských Drahonicích, která by měla začít sloužit jako záchytné zařízení pro migranty, nebo víc peněz na přesčasy policistů, které kvůli uprchlíkům resort nasazuje. Celkem miliarda a půl má směřovat na růst platů policistů a na zvýšení jejich počtu o osm set. Nabírat by měla i obrana. Podle Stropnického by mohla armáda posílit až o čtrnáct set osob.
- Ministerstvo obrany (původní návrh 46,1 miliardy)
- Obrana dostane příští rok o 1,5 miliardy víc, peníze půjdou zejména na nábor 1200 nových vojáků. Ministerstvo obrany ale požadovalo navýšení o 2,1 miliardy. Vládní koalice se loni shodla, že do roku 2020 by se rozpočet obrany měl dostat na 1,4 procenta HDP. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) to znamená, že v roce 2017 by mělo na armádu ze státního rozpočtu jít 53 až 54 miliard a o rok později asi 60 až 61 miliard korun.
- Ministerstvo vnitra (původní návrh 55,8 miliardy)
- Rozpočet ministerstva vnitra se oproti původnímu návrhu zvýší o tři miliardy. Ministr Milan Chovanec (ČSSD) chtěl původně navýšení o více než čtyři miliardy, s Babišem se ale nakonec dohodl na zhruba dvou miliardách na rozvoj policie a hasičů, zbylá miliarda půjde na řešení uprchlické krize.
- Ministerstvo pro místní rozvoj (původní návrh 3,2 miliardy)
- Resort ministryně Karly Šlechtové (ANO) dostane o 3 miliardy navíc. Šlechtová ale podle svých slov nedostala ani korunu na spolufinancování Integrovaného regionálního operačního programu, kde jí chybí zhruba miliarda. S Babišem chce proto znovu jednat.
- Ministerstvo dopravy (původní návrh 28,9 miliardy)
- Ministrovi Danu Ťokovi (nestr. za ANO) se nejprve podařilo vyjednat tři miliardy do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). A později další 2,1 miliardy. Přesto mu ještě jedna miliarda chybí. „Jsme schopni dát peníze do SFDI na nové akce (stavby). Nepokryje to všechny požadavky. Já věřím, že o tu miliardu budeme bojovat při zasedání vlády,“ uvedl.
- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (původní návrh 131,1 miliardy)
- Přidáno dostane také ministerstvo školství - především na výdaje na sport a na vysoké školy. Před seškrtáním peněz pro vysoké školy již dopředu varovali rektoři univerzit, a ministryně školství Kateřina Valachová (nestr. za ČSSD) tak nakonec získala další dvě miliardy. Spolu s už přislíbenými penězi na 30 tisíc nových žáků si tedy školství oproti původnímu návrhu rozpočtu polepší o 3,5 miliardy.
- Ministerstvo práce a sociálních věcí (původní návrh 536,2 miliardy)
- Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) bude ještě s Andrejem Babišem jednat, a to konkrétně o zvýšení penzí o 200 korun. Ten v minulosti takové zvýšení odmítl, ale podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je růst penzí o 200 korun pro sociální demokracii rozpočtovou prioritou, a tak bude o konečné podobě penzí koalice ještě jednat. Vláda už rozhodla o zvýšení minimální mzdy o 700 korun na 9900.
- Ministerstvo zemědělství (původní návrh 17,2 miliardy)
- Podle návrhu státního rozpočtu by mělo ministerstvo zemědělství příští rok omezit své výdaje o 1,2 miliardy korun. Resort však pravděpodobně dokáže se 17,2 miliardy vyžít, ačkoliv se bude snažit svůj rozpočet ještě o něco navýšit.
- Ministerstvo zdravotnictví (původní návrh 5,7 miliardy)
- Resort zdravotnictví hospodaří v roce 2015 s 6,5 miliardy, příští rok by však měl dostat pouze 5,7 miliardy. To podle ministerstva nestačí na nutné investice. Žádost ministra Svatopluka Němečka (ČSSD) o navýšení rozpočtu ale Andrej Babiš odmítl. Namísto požadovaných 3 miliard má zatím Němeček slíbeny řádově stovky milionů. Plánuje se však obrátit na vládu.
- Ministerstvo průmyslu a obchodu (původní návrh 21,8 miliardy)
- 1,25 miliardy korun získal ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD), mimo jiné na zahlazení následků hornické činnosti. Navyšovat se ale muselo i kvůli podpoře obnovitelným zdrojům, a to o 4,7 miliardy. I přes navýšení rozpočtu ministerstva nicméně stále podle Mládka zůstává nedořešených padesát milionů korun, které resort potřebuje, aby mohla správně fungovat Česká obchodní inspekce (ČOI).
- Ministerstvo kultury (původní návrh 10,5 miliardy)
- Resort kultury dostane z rozpočtu 750 milionů korun navíc. Více spokojený by sice šéf resortu kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) byl, kdyby konečná suma peněz pro rok 2016 „oscilovala kolem 12 miliard korun“. Nicméně věří, že částka ještě není konečná.
- Ministerstvo životního prostředí (původní návrh 5,2 miliardy)
- Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dostane pro příští rok do rozpočtu svého resortu 250 milionů korun navíc. Povedlo se mu tak získat celou částku, kterou od ministra financí požadoval.
- Ministerstvo spravedlnosti (původní návrh 23,4 miliardy)
- Ministr Robert Pelikán (nestr. za ANO) dostal pro svůj resort zhruba miliardu navíc. Pelikán původně přišel s požadavkem na přidání dvou miliard korun. Po schůzce ale působil spokojeně. To, zda se částku bude snažit navýšit ještě dalším vyjednáváním, si prý rozmyslí.
- Po restrukturalizaci rozpočtu dostaly resorty stovky milionů korun navíc.
