Ministři dostali peníze navíc i díky lesům

Ministerstva dostanou v rozpočtu na příští rok stovky milionů korun navíc – takový byl výsledek úterní koaliční rady. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) prohlásil, že schodek zůstane stále 70 miliard, protože se podařilo získat „restrukturalizací rozpočtu“ dalších pět miliard korun. Náměstek ministra financí Jan Gregor ve středu odhalil, co se za onou restrukturalizací skrývá – zvýšení příjmů ze státního podniku Lesy ČR o miliardu korun, snížení odhadu výdajů na obsluhu státního dluhu a zpřesnění odhadu mandatorních výdajů.

Stovky milionů korun navíc dostanou ministerstva vnitra, práce a sociálních věcí nebo zdravotnictví. Výdaje byly podle Gregora navýšeny i řadě dalších kapitol státního rozpočtu, částky jsou ovšem nižší. Plánovaný schodek 70 miliard korun se nemění. Premiér Sobotka už nepředpokládá v návrhu rozpočtu velké změny, nicméně menší přesuny ještě připouští.

Ze státních podniků Lesy ČR a pivovaru Budvar rozpočet na příští rok získá 6,6 miliardy korun a z Řízení letového provozu 100 milionů korun.

Zdravotnictví peníze stačí, místní rozvoj potřebuje víc

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) uvedl, že považuje rozpočet pro svůj resort po navýšení o 400 milionů korun, jak se na tom v úterý dohodlo vedení vládní koalice, za dostačující. Prohlásil, že nově přidělené stamiliony budou stačit k nastartování projektových prací na rekonstrukce státních nemocnic.

Spokojena ale není přes úterní navýšení kapitoly ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). V rozpočtu MMR podle ní chybí stále na příští rok 1,2 miliardy korun. Jde o peníze, které chce ministryně použít na dotační programy pro opravu silnic. O navýšení rozpočtu pro svůj resort bude Šlechtová dál usilovat na jednání vlády příští týden. „Trvám nadále na tom, že rozpočet ministerstva je podhodnocen v tuto chvíli o 1,2 miliardy korun,“ uvedla.

Schodky státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Vláda bude rozpočet schvalovat na svém zasedání 23. září. Rozpočet musí kabinet schválit a poslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Včetně peněz z EU a dalších finančních mechanismů by měly být výdaje rozpočtu příští rok 1,249 bilionu korun a příjmy 1,179 bilionu korun. Ve čtvrtek bude o rozpočtu vláda jednat s odbory a zaměstnavateli. Sobotka už uvedl, že z jejich strany nepředpokládá žádná překvapení, k diskusi o menších změnách je nicméně připraven.

  • Ministerstvo obrany (původní návrh 46,1 miliardy)
  • Obrana dostane příští rok o 1,5 miliardy víc, peníze půjdou zejména na nábor 1200 nových vojáků. Ministerstvo obrany ale požadovalo navýšení o 2,1 miliardy. Vládní koalice se loni shodla, že do roku 2020 by se rozpočet obrany měl dostat na 1,4 procenta HDP. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) to znamená, že v roce 2017 by mělo na armádu ze státního rozpočtu jít 53 až 54 miliard a o rok později asi 60 až 61 miliard korun.
  • Ministerstvo vnitra (původní návrh 55,8 miliardy)
  • Rozpočet ministerstva vnitra se oproti původnímu návrhu zvýší o tři miliardy. Ministr Milan Chovanec (ČSSD) chtěl původně navýšení o více než čtyři miliardy, s Babišem se ale nakonec dohodl na zhruba dvou miliardách na rozvoj policie a hasičů, zbylá miliarda půjde na řešení uprchlické krize.
  • Ministerstvo pro místní rozvoj (původní návrh 3,2 miliardy)
  • Resort ministryně Karly Šlechtové (ANO) dostane o 3 miliardy navíc. Šlechtová ale podle svých slov nedostala ani korunu na spolufinancování Integrovaného regionálního operačního programu, kde jí chybí zhruba miliarda. S Babišem chce proto znovu jednat.
  • Ministerstvo dopravy (původní návrh 28,9 miliardy)
  • Ministrovi Danu Ťokovi (nestr. za ANO) se nejprve podařilo vyjednat tři miliardy do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). A později další 2,1 miliardy. Přesto mu ještě jedna miliarda chybí. „Jsme schopni dát peníze do SFDI na nové akce (stavby). Nepokryje to všechny požadavky. Já věřím, že o tu miliardu budeme bojovat při zasedání vlády,“ uvedl.
  • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (původní návrh 131,1 miliardy)
  • Přidáno dostane také ministerstvo školství - především na výdaje na sport a na vysoké školy. Před seškrtáním peněz pro vysoké školy již dopředu varovali rektoři univerzit, a ministryně školství Kateřina Valachová (nestr. za ČSSD) tak nakonec získala další dvě miliardy. Spolu s už přislíbenými penězi na 30 tisíc nových žáků si tedy školství oproti původnímu návrhu rozpočtu polepší o 3,5 miliardy.
  • Ministerstvo práce a sociálních věcí (původní návrh 536,2 miliardy)
  • Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) bude ještě s Andrejem Babišem jednat, a to konkrétně o zvýšení penzí o 200 korun. Ten v minulosti takové zvýšení odmítl, ale podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je růst penzí o 200 korun pro sociální demokracii rozpočtovou prioritou, a tak bude o konečné podobě penzí koalice ještě jednat. Vláda už rozhodla o zvýšení minimální mzdy o 700 korun na 9900.
  • Ministerstvo zemědělství (původní návrh 17,2 miliardy)
  • Podle návrhu státního rozpočtu by mělo ministerstvo zemědělství příští rok omezit své výdaje o 1,2 miliardy korun. Resort však pravděpodobně dokáže se 17,2 miliardy vyžít, ačkoliv se bude snažit svůj rozpočet ještě o něco navýšit.
  • Ministerstvo zdravotnictví (původní návrh 5,7 miliardy)
  • Resort zdravotnictví hospodaří v roce 2015 s 6,5 miliardy, příští rok by však měl dostat pouze 5,7 miliardy. To podle ministerstva nestačí na nutné investice. Žádost ministra Svatopluka Němečka (ČSSD) o navýšení rozpočtu ale Andrej Babiš odmítl. Namísto požadovaných 3 miliard má zatím Němeček slíbeny řádově stovky milionů. Plánuje se však obrátit na vládu.
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu (původní návrh 21,8 miliardy)
  • 1,25 miliardy korun získal ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD), mimo jiné na zahlazení následků hornické činnosti. Navyšovat se ale muselo i kvůli podpoře obnovitelným zdrojům, a to o 4,7 miliardy. I přes navýšení rozpočtu ministerstva nicméně stále podle Mládka zůstává nedořešených padesát milionů korun, které resort potřebuje, aby mohla správně fungovat Česká obchodní inspekce (ČOI).
  • Ministerstvo kultury (původní návrh 10,5 miliardy)
  • Resort kultury dostane z rozpočtu 750 milionů korun navíc. Více spokojený by sice šéf resortu kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) byl, kdyby konečná suma peněz pro rok 2016 „oscilovala kolem 12 miliard korun“. Nicméně věří, že částka ještě není konečná.
  • Ministerstvo životního prostředí (původní návrh 5,2 miliardy)
  • Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dostane pro příští rok do rozpočtu svého resortu 250 milionů korun navíc. Povedlo se mu tak získat celou částku, kterou od ministra financí požadoval.
  • Ministerstvo spravedlnosti (původní návrh 23,4 miliardy)
  • Ministr Robert Pelikán (nestr. za ANO) dostal pro svůj resort zhruba miliardu navíc. Pelikán původně přišel s požadavkem na přidání dvou miliard korun. Po schůzce ale působil spokojeně. To, zda se částku bude snažit navýšit ještě dalším vyjednáváním, si prý rozmyslí.
  • Po restrukturalizaci rozpočtu dostaly resorty stovky milionů korun navíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 12 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 19 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025
Načítání...