Ministři dostali peníze navíc i díky lesům

Ministerstva dostanou v rozpočtu na příští rok stovky milionů korun navíc – takový byl výsledek úterní koaliční rady. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) prohlásil, že schodek zůstane stále 70 miliard, protože se podařilo získat „restrukturalizací rozpočtu“ dalších pět miliard korun. Náměstek ministra financí Jan Gregor ve středu odhalil, co se za onou restrukturalizací skrývá – zvýšení příjmů ze státního podniku Lesy ČR o miliardu korun, snížení odhadu výdajů na obsluhu státního dluhu a zpřesnění odhadu mandatorních výdajů.

Stovky milionů korun navíc dostanou ministerstva vnitra, práce a sociálních věcí nebo zdravotnictví. Výdaje byly podle Gregora navýšeny i řadě dalších kapitol státního rozpočtu, částky jsou ovšem nižší. Plánovaný schodek 70 miliard korun se nemění. Premiér Sobotka už nepředpokládá v návrhu rozpočtu velké změny, nicméně menší přesuny ještě připouští.

Ze státních podniků Lesy ČR a pivovaru Budvar rozpočet na příští rok získá 6,6 miliardy korun a z Řízení letového provozu 100 milionů korun.

Zdravotnictví peníze stačí, místní rozvoj potřebuje víc

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) uvedl, že považuje rozpočet pro svůj resort po navýšení o 400 milionů korun, jak se na tom v úterý dohodlo vedení vládní koalice, za dostačující. Prohlásil, že nově přidělené stamiliony budou stačit k nastartování projektových prací na rekonstrukce státních nemocnic.

Spokojena ale není přes úterní navýšení kapitoly ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). V rozpočtu MMR podle ní chybí stále na příští rok 1,2 miliardy korun. Jde o peníze, které chce ministryně použít na dotační programy pro opravu silnic. O navýšení rozpočtu pro svůj resort bude Šlechtová dál usilovat na jednání vlády příští týden. „Trvám nadále na tom, že rozpočet ministerstva je podhodnocen v tuto chvíli o 1,2 miliardy korun,“ uvedla.

Schodky státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Vláda bude rozpočet schvalovat na svém zasedání 23. září. Rozpočet musí kabinet schválit a poslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Včetně peněz z EU a dalších finančních mechanismů by měly být výdaje rozpočtu příští rok 1,249 bilionu korun a příjmy 1,179 bilionu korun. Ve čtvrtek bude o rozpočtu vláda jednat s odbory a zaměstnavateli. Sobotka už uvedl, že z jejich strany nepředpokládá žádná překvapení, k diskusi o menších změnách je nicméně připraven.

  • Ministerstvo obrany (původní návrh 46,1 miliardy)
  • Obrana dostane příští rok o 1,5 miliardy víc, peníze půjdou zejména na nábor 1200 nových vojáků. Ministerstvo obrany ale požadovalo navýšení o 2,1 miliardy. Vládní koalice se loni shodla, že do roku 2020 by se rozpočet obrany měl dostat na 1,4 procenta HDP. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) to znamená, že v roce 2017 by mělo na armádu ze státního rozpočtu jít 53 až 54 miliard a o rok později asi 60 až 61 miliard korun.
  • Ministerstvo vnitra (původní návrh 55,8 miliardy)
  • Rozpočet ministerstva vnitra se oproti původnímu návrhu zvýší o tři miliardy. Ministr Milan Chovanec (ČSSD) chtěl původně navýšení o více než čtyři miliardy, s Babišem se ale nakonec dohodl na zhruba dvou miliardách na rozvoj policie a hasičů, zbylá miliarda půjde na řešení uprchlické krize.
  • Ministerstvo pro místní rozvoj (původní návrh 3,2 miliardy)
  • Resort ministryně Karly Šlechtové (ANO) dostane o 3 miliardy navíc. Šlechtová ale podle svých slov nedostala ani korunu na spolufinancování Integrovaného regionálního operačního programu, kde jí chybí zhruba miliarda. S Babišem chce proto znovu jednat.
  • Ministerstvo dopravy (původní návrh 28,9 miliardy)
  • Ministrovi Danu Ťokovi (nestr. za ANO) se nejprve podařilo vyjednat tři miliardy do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). A později další 2,1 miliardy. Přesto mu ještě jedna miliarda chybí. „Jsme schopni dát peníze do SFDI na nové akce (stavby). Nepokryje to všechny požadavky. Já věřím, že o tu miliardu budeme bojovat při zasedání vlády,“ uvedl.
  • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (původní návrh 131,1 miliardy)
  • Přidáno dostane také ministerstvo školství - především na výdaje na sport a na vysoké školy. Před seškrtáním peněz pro vysoké školy již dopředu varovali rektoři univerzit, a ministryně školství Kateřina Valachová (nestr. za ČSSD) tak nakonec získala další dvě miliardy. Spolu s už přislíbenými penězi na 30 tisíc nových žáků si tedy školství oproti původnímu návrhu rozpočtu polepší o 3,5 miliardy.
  • Ministerstvo práce a sociálních věcí (původní návrh 536,2 miliardy)
  • Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) bude ještě s Andrejem Babišem jednat, a to konkrétně o zvýšení penzí o 200 korun. Ten v minulosti takové zvýšení odmítl, ale podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je růst penzí o 200 korun pro sociální demokracii rozpočtovou prioritou, a tak bude o konečné podobě penzí koalice ještě jednat. Vláda už rozhodla o zvýšení minimální mzdy o 700 korun na 9900.
  • Ministerstvo zemědělství (původní návrh 17,2 miliardy)
  • Podle návrhu státního rozpočtu by mělo ministerstvo zemědělství příští rok omezit své výdaje o 1,2 miliardy korun. Resort však pravděpodobně dokáže se 17,2 miliardy vyžít, ačkoliv se bude snažit svůj rozpočet ještě o něco navýšit.
  • Ministerstvo zdravotnictví (původní návrh 5,7 miliardy)
  • Resort zdravotnictví hospodaří v roce 2015 s 6,5 miliardy, příští rok by však měl dostat pouze 5,7 miliardy. To podle ministerstva nestačí na nutné investice. Žádost ministra Svatopluka Němečka (ČSSD) o navýšení rozpočtu ale Andrej Babiš odmítl. Namísto požadovaných 3 miliard má zatím Němeček slíbeny řádově stovky milionů. Plánuje se však obrátit na vládu.
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu (původní návrh 21,8 miliardy)
  • 1,25 miliardy korun získal ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD), mimo jiné na zahlazení následků hornické činnosti. Navyšovat se ale muselo i kvůli podpoře obnovitelným zdrojům, a to o 4,7 miliardy. I přes navýšení rozpočtu ministerstva nicméně stále podle Mládka zůstává nedořešených padesát milionů korun, které resort potřebuje, aby mohla správně fungovat Česká obchodní inspekce (ČOI).
  • Ministerstvo kultury (původní návrh 10,5 miliardy)
  • Resort kultury dostane z rozpočtu 750 milionů korun navíc. Více spokojený by sice šéf resortu kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) byl, kdyby konečná suma peněz pro rok 2016 „oscilovala kolem 12 miliard korun“. Nicméně věří, že částka ještě není konečná.
  • Ministerstvo životního prostředí (původní návrh 5,2 miliardy)
  • Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dostane pro příští rok do rozpočtu svého resortu 250 milionů korun navíc. Povedlo se mu tak získat celou částku, kterou od ministra financí požadoval.
  • Ministerstvo spravedlnosti (původní návrh 23,4 miliardy)
  • Ministr Robert Pelikán (nestr. za ANO) dostal pro svůj resort zhruba miliardu navíc. Pelikán původně přišel s požadavkem na přidání dvou miliard korun. Po schůzce ale působil spokojeně. To, zda se částku bude snažit navýšit ještě dalším vyjednáváním, si prý rozmyslí.
  • Po restrukturalizaci rozpočtu dostaly resorty stovky milionů korun navíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 5 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...