Meopta-optika propouští 400 lidí, odejde i generální ředitel. Firmu povede majitel

Společnost Meopta-optika kvůli poklesu objednávek od svých odběratelů, který způsobila pandemie koronaviru, dá výpovědi dalším dvěma stovkách zaměstnanců. Společně s nedávnou první vlnou propouštění přijde o práci ve firmě, která je předním tuzemským výrobcem optickomechanických přístrojů, 400 lidí. Je to zhruba pětina celkového počtu pracovníků. Ve funkci v závěru června skončí i generální ředitel firmy Vítězslav Moťka.

První vlnu propouštění Moťka na začátku května zdůvodnil tím, že kvůli pandemii koronaviru klesly objednávky a Meopta-optika na to musí reagovat snížením počtu zaměstnanců o dvě stovky.

„Tento týden byl úřadu práce oznámen záměr další redukce zaměstnanců, a to v počtu zhruba 200 lidí včetně některých členů vedení podniku. Podle vývoje zákaznického portfolia v reakci na covid-19 má Meopta rozpracovaných několik možných budoucích scénářů, které v této fázi nezveřejňujeme,“ uvedla Alena Moore z vedení firmy.

Prezidentem Meopty-optiky se od 1. července stane Gerald Rausnitz, který je jejím majitelem. „Budoucnost společnosti není ohrožena a zmiňované personální změny povedou k zefektivnění fungování společnosti,“ uvedla Moore.

  • Meopta patří mezi významné výrobce sportovních dalekohledů a puškohledů. Do její produkce patří také vojenské puškohledy, zaměřovače a přístroje pro noční vidění. Vyrábí i speciální optické systémy pro tanky a obrněná vozidla. Značnou část sortimentu tvoří dodávky pro digitální projekce a polovodičový průmysl.

Meopta zaměstnává zhruba 2000 zaměstnanců. Většina produkce Meopty-optiky míří na export, který se předloni na tržbách společnosti podílel zhruba 89 procenty. Firma vyváží výrobky do více než 50 zemí, hlavně na trhy Evropské unie, Spojených států a Izraele.

Tržby Meopty v roce 2018 meziročně vzrostly o čtyři procenta na 2,465 miliardy korun. Její hospodaření ale skončilo ztrátou 57,5 milionu korun po čistém profitu 160 milionů korun v roce 2017. Výsledky loňského hospodaření vedení Meopty zatím nezveřejnilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...