Máslo za 50 korun je normální cena, lidé by si měli zvykat, uvedl Zemědělský svaz

2 minuty
Máslo za 50 korun je normální cena
Zdroj: ČT24

Na cenu másla 50 korun za čtvrt kilogramu by si měli lidé zvykat. Na úterní tiskové konferenci to řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Je to návrat k normálu poté, co v minulosti na mléku zemědělci prodělávali, dodal. Někteří obchodníci si už ale shání levnější máslo z jiných zemí.

Současná cena je podle Pýchy daná hlavně růstem marže, kterou si určují mlékárny a prodejci. Cena mléka, za kterou zemědělští prvovýrobci prodávají, byla v letošním prvním pololetí s 8,06 Kč za litr nižší než před 12 lety, uvedl. Na vysoké ceně pro spotřebitele se tak podepisují marže obchodníků, které se pohybují mezi 25 až 30 procenty, dodal.

Zemědělci podle něj loni stejně jako na začátku letošního roku na mléku prodělávali, do zisku se dostanou až nyní v červenci nebo v srpnu.

Podle posledního šetření Českého statistického úřadu stálo máslo v červnu 187,5 Kč za kilogram, oproti loňskému roku jde o 43procentní zdražení.

Máslo by dál nemělo radikálně zdražovat, ani zlevňovat, uvedl Pýcha. Přechod spotřebitelů kvůli vysoké ceně másla na rostlinné tuky neočekává.

Vývoj ceny za 250 g másla (Kč)
Zdroj: ČSÚ

Reakce obchodníků

Někteří obchodníci ale už na zdražení reagují a shání si levnější máslo z jiných zemí. Například internetový prodejce Rohlik.cz jej kupuje z Finska.

„Po prvním dnu akční cenové nabídky, kdy máslo na Rohlik.cz stálo 159,5 korun za kilogram (39,9 Kč za čtvrtku), se oproti předcházejícímu týdnu zvedly prodeje této potraviny o devět procent. Očekáváme v tomto týdnu nárůst prodejů o dalších deset až 20 procent. Tím bychom mohli dosáhnout stejných objemů prodeje jako před krizí,“ řekla mluvčí firmy Michala Gregorová.

Spotřeba másla v ČR podle údajů ČSÚ stoupá. Předloni činila 5,5 kilogramu na osobu, meziročně šlo o skoro osmiprocentní navýšení. V roce 2007 snědl průměrný Čech 4,2 kilogramu másla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...