Maloobchodní tržby v únoru klesly o tři procenta, rostly jen e-shopy

Maloobchodní tržby bez prodejů aut se v únoru meziročně snížily o tři procenta. Pokles zaznamenaly všechny typy kamenných obchodů, které byly výrazně ovlivněny protiepidemickými opatřeními. Většina prodejen nepotravinářského zboží nemohla prodávat vůbec nebo v omezené míře. Podobně jako v posledních měsících rostl ale prodej přes internet. E-shopy zaznamenaly meziročně téměř o 42 procent vyšší tržby. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky maloobchodu podle analytiků přes pokles pozitivně překvapily.

Loni v únoru ještě žádná omezení prodeje neplatila. „Naopak domácnosti se předzásobovaly některými druhy trvanlivých potravin a základních hygienických potřeb,“ uvedla ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková. Obchodům s oděvy a obuví klesly letos v únoru ve srovnání s loňským rokem tržby o 69 procent, prodejci sportovních potřeb utržili o 36,5 procenta méně a prodejny s výrobky pro domácnost zaznamenaly pokles o 15,5 procenta.

Ve specializovaných prodejnách s potravinami byly tržby nižší o 12,3 procenta a v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin o 2,6 procenta.

Vývoj maloobchodních tržeb (očištěno o kalendářní vlivy, v % meziročně)
Zdroj: ING Bank/ČSÚ

Většina obchodů v Česku se kvůli šíření koronaviru poprvé uzavřela loni od soboty 14. března. Koncem jara a v létě přišlo uvolnění, na podzim ovšem přišla další vlna šíření nákazy a s ní opětovné omezení. Většina obchodů musela znovu zavřít 22. října, přivítat zákazníky znovu mohly po šesti týdnech třetího prosince. Fungovat mohly všechny prodejny, ale s omezením počtu zákazníků v obchodě a dvoumetrovými rozestupy. Přísnější restrikce opět přišly 27. prosince.

Tuzemskému maloobchodu se v únoru vedlo podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče lépe, než se čekalo, přesto ale vedly uzavírky související s pandemií k dalšímu poklesu tržeb. „Spotřebitelé se v rámci nákupů vrhli na internetové a zásilkové obchody, kde letos v únoru vykázaly tržby nebývalý nárůst, přesto to ale nestačilo k vykompenzování poklesu tržeb v kamenných prodejnách,“ uvedl.

Přesun z tradičních obchodů, který trvá již řadu let, pandemie tak dále urychluje. „Ani po tolika letech boomu se přitom nedá říct, že by virtuální obchody dosáhly na hranice možností tuzemského trhu. Ať už jde o šíři sortimentu nebo o mapu pokrytí Česka. Proto i nadále zůstává perspektiva tohoto segmentu stále velmi příznivá, navzdory blížícímu se otevření tradičních obchodů. Je navíc otázkou, nakolik se zákazníci k nakupování v kamenných prodejnách dlouhodobě navrátí,“ konstatuje analytik ČSOB Petr Dufek.

Rovněž hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler vyzdvihl, že z meziročního pohledu sice neočištěné tržby zaznamenaly propad o 5,8 procenta, což je hodnota příznivější, než očekával trh – pokles ve výši 7,8 procenta.

„Vezmeme-li v potaz pandemické restrikce letošního roku a skutečnost, že v únoru minulého roku byly prodeje ještě bez omezení a částečně se v nich projevilo již předzásobování potravinami, je letošní únorový pokles maloobchodu poměrně mírný a únorový výsledek maloobchodu lze hodnotit pozitivně,“ uvedl.

Pozitivně hodnotí také tržby u aut, které se meziročně propadly o 2,9 procenta, po očištění 1,5 procenta, což je také podle něho číslo nad očekávání příznivé, jelikož nové registrace automobilů v únoru dle Svazu dovozců automobilů poklesly meziročně o 15,5 procenta.

Registrace nových osobních vozidel v ČR
Zdroj: ING Bank/Svaz dovozců automobilů

V březnu už by tržby mohly růst

V březnu ale lze podle Jáče už čekat návrat maloobchodních tržeb k meziročnímu růstu, neboť loňské jarní měsíce představují nízký základ pro meziroční srovnání s tím, jak bylo fungování maloobchodu omezeno v souvislosti s nástupem první vlny pandemie. „A nízká srovnávací základna loňského roku bude tlačit prodeje k meziročnímu růstu také v dubnu,“ uvedl.

Únorové výsledky maloobchodu podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta ukazují, že spotřebitelé i prodejci se na pandemickou situaci lépe adaptovali. Maloobchod v březnu by tak podle něj mohl skončit podobně jako v únoru, nepředpokládá, že se výrazně negativně projeví zákaz cestování mezi okresy. S ohledem na restrikce bude částečně ovlivněn i dubnový výsledek, doplnil.

Seidler pak v letošním roce předpokládá celkový růst maloobchodu o zhruba 3,5 procenta. 

„Za celý rok čekáme mírný růst maloobchodních tržeb o 1,2 procenta, nicméně i přes únorové pozitivní překvapení na straně maloobchodu stále platí, že průběh pandemie v Česku v první polovině letošního roku spíše ukazuje na riziko horšího výsledku,“ uvedl ekonom Komerční banky Michal Brožka. „Od poloviny dubna uvidíme určité rozvolnění, ale s nejistým dopadem v dalších měsících, neboť ekonomika stále čeká na imunizaci obyvatelstva či efektivnější testování,“ dodal. 

Návrat k běžnému režimu bude tak i podle ekonoma UniCredit Bank Jiřího Poura zřejmě velmi pomalý. „Obchodníci i spotřebitelé proto s nadějí vyhlížejí co nejrychlejší distribuci vakcíny. V probíhajícím lockdownu zůstává dle našeho odhadu zabrzděno zhruba dvanáct procent výkonu české ekonomiky,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
před 22 hhodinami

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
22. 9. 2026

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.