Lepší ceny dieslových ojetin kvůli zákazu vjezdu do center měst můžou lákat kupce. Ne každá koupě se však vyplatí

Nahrávám video

Auta s dieslovým motorem mají před sebou v Evropě nejistou budoucnost. V Německu hned několik velkých měst plánuje opatření, podle kterého nebudou smět auta s naftovými motorem vjíždět do centra. Omezení chystá také Francie a v obou zemích tak klesají ceny dieslových aut. To může být lákadlem pro české řidiče. Podle českých autobazarů ale příliv takových aut zatím nehrozí. Kupovat ojetinu se navíc nemusí ani vyplatit.

V jednom autobazaru v německém Heidenau, zhruba třicet kilometrů od českých hranic, prodávají něco přes 60 vozů, z toho asi polovina je s dieslovým motorem. Těch se tady ale brzy může objevit víc. A protože v Česku regulace pro naftové motory neplatí, mohly by některé vozy zamířit právě sem.

„Hrozí, že se významně změní poměr individuálně dovezených ojetých vozidel vůči novým, což by mohlo způsobit další stárnutí vozového parku,“ varuje mluvčí Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný.

Vývoj registrace ojetých aut v Česku
Zdroj: ČT24

Podle mluvčího Auto ESA Pavla Foltýna, loni poprvé autobazar zaznamenal, že stoupá zájem o benzínové motory. „Neznamená to ale, že by zájem o naftové motory klesal, ony rostou počty prodejů celkem,“ konstatuje Foltýn.

Auta vozí i ze zahraničí, i když jde jen o pár procent jejich nabídky. Lidé se zajímají spíš o domácí vozy, u kterých lze lépe ověřit historii. Ani tady neočekávají, že by se počet dovezených aut po zahraničních zákazech souvisejícími s naftovými motory, výrazně zvýšil.

„Je potřeba si uvědomit, jak často potřebujete jet do centra autem. Kdyby byl majitelům vjezd znemožněn, tak asi spíš zvolí jinou formu dopravy, než aby hned prodával auto,“ vysvětluje Foltýn.

V Česku se ročně prodá asi šest set tisíc ojetých vozů. V nabídkách jsou už i ty ekologické.

Průměrné stáří aut v Česku je 14,26 let. V národním registru jich je teď 5 milionů a 600 tisíc, což je o téměř čtvrt milionu více než v roce 2016. Podle informací společnosti Cebia, která sleduje trh s auty, se ojetých aut loni prodalo třikrát víc, než těch nových. S koupí ojetého vozu jsou ale stále spojená i rizika. Na trhu se objevují pořád auta se stočenými najetými kilometry nebo upravená po nehodách.

Přestože řada autobazarů nabízí nejrůznější novinky v oblasti ověření historie vozů a dalšího servisu, jednotný registr se zaručenými informacemi, který mají například na Slovensku, v Česku stále chybí.

I autobazary si ověřují historii kupovaného vozu

V případě běžného rodinného auta k prodeji by inzerát zněl asi takto: stáří 15 let, přes 200 tisíc ujetých kilometrů a cena 45 tisíc korun. Auto, které na první pohled vypadá dobře, může ale mít skryté vady. Proto některé autobazary dřív než vůz vykoupí, auto prohlédnou a ověřují jeho historii. V zásadě jde o malou obdobu STK.

„Probíhá také kontrola technického stavu. Ta zahrnuje nejen zkušební jízdu, ale zvedneme auto na zvedák, podíváme se na stav podvozku jako celku, na stav pružin, brzd a samozřejmě výfuku,“ vysvětluje Foltýn.

Ilustrační foto
Zdroj: Thinkstock

Neodborné zásahy do konstrukce, stočené najeté kilometry a exekuce jsou hlavními důvody, proč autobazary ročně odmítají vykoupit až dvě stě tisíc aut. U těch, která pak prodávají, garantují i jejich technický stav, historii, pojištění na skryté vady a certifikát legálního původu auta. Přesto některé případy, kdy zákazník reklamuje ojetý vůz, končí neúspěchem.

„Tady si myslím, že už se to trochu zlepšilo, než jako ze začátku, protože moje dcera, prodali jí tady auto – totální bouračka. Ve smlouvě měla, že bourané není. Jakmile odtud vyjedete, tak nemáte šanci,“ říká zákazník autobazaru. „Tam je potom problematické, jestli to je nebo není skrytá vada. I ten zákon to definuje dost vágně. Takže je nutné to řešit vždy konkrétně,“ vysvětluje výkonný ředitel Aureslab AAA-Auto Stanislav Gálik.

Problémové jsou koupě „z ruky“

Podobný servis při výkupu ale i prodeji aut nabízí i menší bazary. Každý kupující dostane smlouvu, servisní knížku, ale i historii najetých kilometrů. To vše v ceně. Za problémové však odborníci považují prodeje aut „z ruky“. Tam se každý kupující musí spolehnout na své schopnosti a možnosti.

Může volit například Cebii a ministerstvo dopravy. Obě jsou veřejně dostupné. U Cebie jde ale o placenou službu. V loni ji přesto vyžilo přes milion tři sta tisíc lidí. „Zhruba 35 až 40 procent vozidel, která my prověřujeme, vykazuje poměrně výrazné závady. Je to nejčastěji stočený stav tachometru,“ vysvětluje ředitel společnosti Cebia Martin Pajer.

Registrace ojetých vozů v roce 2017 podle jejich stáří
Zdroj: ČT24

Cebia má informace od servisů, prodejců aut, pojišťoven a bazarů. Ministerstvo dopravy čerpá z dat STK. Po zadání VIN kódu a data poslední kontroly ale zákazník zjistí jen počet ujetých kilometrů. „Aktuálně se to ještě nevztahuje na čerstvě dovezená auta ze zahraniční, nicméně plánujeme rozšíření,“ říká mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.

Tedy došlo by k otevření národních registrů aut. V takovém případě by v tom českém šlo dohledat širší informace o vozu dovezeném například z Německa.

Auto na STK
Zdroj: ČT24

Slovensko zavedlo kontroly originality

Proti podvodným praktikám při prodeji ojetých vozů se snaží bojovat i sousední Slovensko. To zavedlo v roce 2005 kontroly originality, které jim mají zabránit. Kontrola zároveň posuzuje, jestli auto smí vyjet na zdejší silnice.

Kontroly provádí servisy s licencí, kterou dostávají od firmy pověřené státem. Ověřit rodokmen auta si pak může každý na internetu, když zadá identifikační číslo vozidla, tedy VIN kód. Loni takové prohlídky zjistily desítky nesrovnalostí. Vedle zasahování do identifikace motoru nebo dokladů kontroloři přišli na to, že po víc než třech stovkách aut, která se jim dostala pod ruce, se pátrá.

Cena kontroly se pohybuje v přepočtu kolem osmnácti set korun. Musí na ni všechna auta dovezená ze zahraničí, ta, která se na delší čas ocitla mimo evidenci, nebo když se třeba měnila barva karoserie.

To ale zároveň znamená, že v systému nejsou zdaleka všechny vozy, které je možné koupit třeba v autobazaru. Kontrola taky negarantuje, že dokáže odhalit všechny nezákonné zásahy. Pokud kupující přijde na nějakou nesrovnalost až zpětně, s reklamací se nemá kam obrátit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 1 hhodinou

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 18:08

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...