Praha - Stát by měl definovat strategicky vyhrazené nerosty - tedy ty, které jsou důležité pro energetickou bezpečnost země. Počítá s tím velká novela horního zákona. Její věcný záměr představil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, který připomněl, že případné vyvlastnění má vždy probíhat ve prospěch státu.
„Chceme, aby to byl velmi úzký seznam. My za ministerstvo průmyslu a obchodu navrhujeme, aby mezi tyto strategické suroviny patřilo hnědé a černé uhlí, wolfram, uran a zlato,“ uvedl Kuba.
Ministr zároveň zdůraznil, že vyvlastnění kvůli těžbě má probíhat pokaždé ve prospěch státu. A také má být vždy kompenzováno odpovídající finanční náhradou.
Vyvlastňovat proti vůli obyvatel?
Ovšem podle starosty Litvínova a poslance Milana Šťovíčka je třeba návrh doplnit tak, aby za žádných okolností neumožňoval vyvlastňování a bourání obcí proti vůli jejich obyvatel: „Ten návrh tak, jak ho dnes ministerstvo předložilo, bohužel tohle riziko nadále obsahuje.“ Šťovíček je zároveň pro větší zpoplatnění těžby. Místo ministerstvem navrhovaného zvýšení z 1,5 procenta na tři procenta u povrchové těžby uhlí požaduje nejméně 20 procent.
Ministerstvo navíc argumentuje, že těžba na Mostecku by regionu s jednou z nejvyšších nezaměstnaností pomohla. „Lidé zde nemají žádné pracovní příležitosti, protože příležitosti se tady netvoří,“ říká primátor Mostu Vlastimil Vozka.
Současně chce ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2014 novelou horního zákona zvýšit poplatky od těžařských firem za nerosty 2,5násobně na více než 1,6 miliardy korun. Výnosy z úhrady nerostů by se měly také jinak dělit. Obcím by mělo směřovat 35 procent místo dosavadních 75 procent, dalších 35 procent nově získá kraj a 30 procent namísto dosavadních 25 procent stát na zahlazení těžby a geologický průzkum.
K penězům z těžby se dostanou i nejbližší obce
Nově by se k části poplatků měly dostat i obce dotčené těžbou, která ale není v jejich katastru. Poplatky nebudou stanoveny jako podíl hodnoty nerostů, ale budou určeny z každé vytěžené tuny.
Přitom současná právní úprava pochází z roku 1988, tedy ještě z doby komunistického režimu, a podle Kuby nezohledňuje privatizaci těžebního sektoru a v řadě oblastí není vyvážená. Nová právní úprava má stanovit vyvážené postavení občanů, samospráv a báňských podnikatelů s respektováním zájmů státu v oblasti surovinové a energetické bezpečnosti a ochrany životního prostředí.
