Krach SkyEurope odvrácen - aerolinky našly investora

Praha/Bratislava - To, o čem mnoho odborníků z branže pochybovalo, se stalo skutečností. Zadlužené slovenské aerolinky SkyEurope, které ve své sedmileté historii nikdy nevykázaly zisk, našly investora. Je jím rakouská skupina FOCUS Equity. Do letecké společnosti je ochotná přinést 16,5 milionu eur (zhruba 422 milionů korun). Podmínkou dohody, kterou již obě strany podepsaly, je úspěšné dokončení restrukturalizace SkyEurope.

Kromě dlouhodobého investora se letecké společnosti podařilo sehnat také peníze na dobu její restrukturalizace. Potřebných pět milionů eur (zhruba 128 milionů korun) jí půjčí britská firma Chain Box Technology. Po úspěšném dokončení restrukturalizace by pak měl přitéct do problémových aerolinek kapitál od FOCUS Equity.

SkyEurope již mají prodlouženou licenci

Dalším nebezpečím, které slovenským aerolinkám hrozilo, byl fakt, že by mohly 25. října přijít o licenci, pokud by se jim nepodařilo prokázat, že mají zajištěné financování. I toto nebezpečí je již zažehnáno, licence již byla SkyEurope prodloužena, a aerolinky tak dnes mohly spustit prodej letenek na zimu 2009/2010. Nabídnou celkem 32 pravidelných spojů do 24 destinací v 17 zemích Evropy a Středomoří. Aby mohly spoje zajistit, doplnily flotilu o dvě letadla pronajatá od Air Slovakia.

Předseda představenstva SkyEurope Nick Manoudakis:

„Jsme rádi, že jsme podepsali tyto finanční dohody v tak raném stádiu restrukturalizace. Ukazuje to, že investoři jako FOCUS Equity vidí ve SkyEurope potenciál a rozeznávají výhody rozhodnutí investovat do společnosti už nyní.“


SkyEurope, které jsou po ČSA druhým největším pravidelným dopravcem na pražském letišti v Ruzyni, od začátku provozu v roce 2002 nevykázaly zisk. Čistá ztráta firmy stoupla za první pololetí fiskálního roku o téměř 12 procent na 31,93 milionu eur (v přepočtu 854,7 milionu korun). „SkyEurope dlouhodobě nejsou v zisku a tím pádem obtížně splácí svoje úvěry,“ konstatoval analytik Patria Finance Petr Kováč.

Firma se potýká s dluhy. Před více než měsícem proto vstoupila do režimu ochrany před věřiteli, o čemž na žádost společnosti rozhodl bratislavský soud. Kvůli dluhům firmě před několika týdny zadrželo jedno letadlo pařížské letiště Orly, problémy se vyskytly i na dalších evropských letištích. Firma přesto přitáhla peníze investora. Podle mluvčího SkyEurope firma přesvědčila investora vybudovanou značkou, jménem a sníženými náklady v posledním období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...