Kontroloři si posvítili na neplatiče daní, odvezli si majetek i hotovost

Praha – Kontroloři finanční správy si dnes došlápli na neplatiče daní. Při jednom z největších zásahu zabavili hotovost i majetek v hodnotě skoro pěti milionů korun. Zaměřili se přitom na více než dvacet pražských firem a drobných živnostníků. Daňové nedoplatky fyzických osob se každý rok pohybují v miliardách. Jen za letošních osm měsíců už podnikatelé dluží skoro stejně jako za celý loňský rok, tedy více než jedenáct miliard korun.

Díky zvýšeným kontrolám celkový dluh podnikatelů pomalu klesá. Ještě v roce 2008 to bylo více než 15 miliard, o pět let později už o tři miliardy méně. Velkou roli v tom hrají i častější kontroly finanční správy. Jedna taková proběhla například dnes. Kontroloři se zaměřili na lidi, u nichž evidovali dluh již několik měsíců. „Pokud dlužníci svůj dluh neuhradili, zabavovali jsme jim majetek,“ uvedla mluvčí Finanční správy Jitka Ježková.

Na místě byla zabavena hotovost a majetek v hodnotě pěti milionů

Do rukou kontrolorů tak dnes připadly automobily, lednice i výpočetní technika. „Pokud zhruba do dvou měsíců daňový subjekt nezaplatí, bude nařízena dražba,“ upřesnil koordinátor těžkého vymáhání pro hlavní město Prahu Pavel Petrovic. Díky ní tak stát získá alespoň část peněz, které mu podnikatelé dlužili na dáních.

Počet podnikatelů, kteří si samostatnou výdělečnou činností opravdu vydělávají, se v posledních letech pohybuje kolem jednoho milionu. Ze statistik vyplývá, že je Česko pro drobné živnostníky rájem – v žádném jiném státě EU nemají na ekonomiku takový vliv jako u nás. Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, jsou u nás největším zaměstnavatelem a tvoří více než 95 procent všech podniků

Běžný  živnostník ale musí počítat s tím, že stát nekontroluje jen správně odvedené daně. Právo posvítit si na jejich podnikání mají i jiné instituce. Podnikatele může proklepnout třeba finanční úřad kvůli daním, zdravotní pojišťovna, a pokud má nějaké zaměstnance, tak správa sociálního zabezpečení.

Kromě živnostenského úřadu mohou na kontrolu přijít i zaměstnanci úřadu práce nebo České obchodní inspekce. Na výrobce potravin pak dosáhne i zemědělská inspekce. Kontroloři ze živnostenského úřadu mají navíc poměrně velké pravomoci. Mohou si pořizovat i zvukové a obrazové záznamy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 53 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...