Finanční správa evidovala do středy zhruba pětinu odevzdaných kontrolních hlášení k dani z přidané hodnoty. Plátci mají čas do pondělí. Poprvé hlášení odevzdávají i ti podnikatelé, kteří ho nepodávají měsíčně, ale čtvrtletně.
Celkově by finanční správa mohla v dubnu obdržet hlášení od půl milionu poplatníků. Mluvčí finanční správy Petra Petlachová ale upozorňuje, že někteří z nich nemusí hlášení podat například proto, že nevykázali ekonomickou činnost.
Kontrolní hlášení k DPH je účinné od letošního roku. Představuje jeden z nástrojů, které mají zabránit daňovým únikům. Zatímco firmy musí podávat kontrolní hlášení každý měsíc, tak u fyzických osob, které jsou plátci DPH, je lhůta pro kontrolní hlášení závislá na lhůtě přiznání u DPH. Mohou ho tedy podávat měsíčně nebo čtvrtletně.
Za leden shromáždila správa kontrolní hlášení zhruba 245 tisíc plátců DPH, za únor to podle Petlachové bylo obdobné. Zhruba 10 tisíc plátců DPH pak za leden kontrolní hlášení nepodalo a porušili tak zákon.
Mají se advokáti a daňoví poradci bát o mlčenlivost?
V souvislosti s blížícím se dubnovým termínem informovala Unie daňových poplatníků, že kontrolní hlášení u advokátů a daňových poradců ohrožuje jejich mlčenlivost. „Obsahem kontrolního hlášení jsou informace o tom, od koho byly právní služby přijaty, případně komu byly právní služby poskytnuty, je-li alespoň jednou ze stran tohoto vztahu plátce DPH. Toto je s povinností mlčenlivosti neslučitelné,“ uvedla Unie.
Šéf Finanční správy Martin Janeček ovšem prohlásil, že s takovouto argumentací správa nesouhlasí. „Ochrana klienta se nedělá tímto způsobem. To bychom se dopracovali k tomu, že by advokát nemusel podávat ani daňové přiznání a platit daň. Je to uměle vykonstruovaná záležitost. Máme dokonce stanovisko ministerstva spravedlnosti, že hlášení tyto zásady neporušuje,“ uvedl. Navíc při vyplňování hlášení je ochrana klientů podle správy umožněna vyplňováním údajů v takzvané anonymizované zóně. „A je to stejně konkrétní údaj jako v případě daňového přiznání,“ dodal Janeček.
Pokuty od tisíce korun po půl milionu
V souvislosti s kontrolním hlášením hrozí poplatníkům řada pokut. Nejnižší pokutu tisíc korun za pozdní podání hlášení bez výzvy úřadu nebude finanční správa udělovat do doby, než začne platit novela zákona. Ta obsahuje zmírňující sankce a měla by začít platit zhruba od poloviny roku. Tisícikorunová pokuta bude automaticky prominuta pouze v případě, že prodlení při podání hlášení bylo v daném kalendářním roce poprvé.
Dále správa může dát pokutu 10 tisíc korun, pokud poplatník hlášení podá v náhradní lhůtě poté, co jej finanční úřad vyzval. Další pokuty ze zákona jsou 30 tisíc a 50 tisíc korun. Plátce může případně požádat o jejich prominutí, a to do tří měsíců od nabytí účinnosti novely.
Pokuty budou ale úřady před účinností novely udělovat výjimečně, a to proto, že důvod pro vydání prvních pokut nastane podle Petlachové v zásadě nejdříve v polovině března a účinnost novely se předpokládá již od 1. června. „Navíc v tomto období je finanční správa značně zaneprázdněna jinými administrativními prioritami, zejména zpracováním přiznání na dani z příjmů,“ uvedla Petlachová. Existuje i pokuta 500 tisíc korun v případech, kdy plátce závažně ztěžuje nebo maří správu daní.
