Konflikt na Ukrajině překreslil českou vzdušnou mapu

Loňské výsledky mapující počet letadel nad Českem podle odborníků ovlivnil také konflikt na Ukrajině, který výrazně zasáhl do mapy českého vzdušného prostoru. „Je tam změna tras většiny leteckých společností, které nalétávají na tu kratší jižní cestu,“ říká investiční bankéř z C Corporate Finance Petr Kováč. Nad Českem loni přeletělo rekordní množství letadel, podle Řízení letového provozu (ŘLP) nebe křižovalo skoro 726 tisíc letů. Nejvíc české nebe využívala německá Lufthansa.

„Právě využívání kratších letových tras vedlo k tomu, že i přes velký nárůst objemu letového provozu došlo ke zmenšení tzv. fakturačních jednotek, tedy ze zisku, který má ŘLP z přeletu nad českým územím,“ říká mluvčí (ŘLP) Richard Klíma.

Každý vstup nad české území je zpoplatněn. Cena se pak odvíjí hlavně od vzdálenosti a hmotnosti letounu. Například Airbus A380 zaplatí za čtyřsetkilometrový přelet okolo dvaceti tisíc korun. Řízení letového provozu dosáhlo v roce 2013 obratu přes tři miliardy korun a jeho hrubý zisk překročil 500 milionů. Jak konkrétně se do loňského hospodaření promítly kratší přelety, bude jasné během několika týdnů, až stání podnik zveřejní hospodářské výsledky.

2 minuty
Letadla nad Českem jsou ovlivněna boji na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Zhruba 108 milionů pasažérů se mohlo v loňském roce podívat na Česko z okénka svého letadla. Pro Řízení letového provozu je to nejúspěšnější rok od jeho založení v roce 1995. „Za nejdůležitější považuji skutečnost, že i přes historicky nejvyšší objem letového provozu v českém vzdušném prostoru nedošlo v roce 2014 k žádné události, která by znamenala ohrožení bezpečnosti,“ uvedl generální ředitel ŘLP Jan Klas.

Nejvíc letů bylo tradičně v letních měsících, tedy v době prázdnin a dovolených. Vůbec nejrušnější den pak připadl na 27. červen, kdy nad Českem přeletělo téměř 2,5 tisíce letadel. „Současně jsme naše služby poskytovali v požadované kapacitě a naši zákazníci tak nezaznamenali v českém vzdušném prostoru prakticky žádné zpoždění,“ dodal mluvčí ŘLP Richard Klíma. Průměrné zpoždění na jeden let dosáhlo loni 0,02 minuty. Doporučená hodnota stanovená pro český vzdušný prostor Evropskou organizací pro bezpečnost letového provozu je přitom 0,16 minuty na provedený let.

ŘLP je státním podnikem, který vznikl v lednu 1995. Poskytuje veřejné letecké služby uživatelům vzdušného prostoru České republiky a na letištích Letiště Václava Havla - Praha, Brno - Tuřany, Ostrava - Mošnov a Karlovy Vary.

Díky speciálním aplikacím může přelety sledovat každý
Zdroj: ČT24/flightradar24.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 42 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...