Od konce intervencí uplynuly dva týdny a podnikatelé i politici opět diskutují o tom, zda by nebylo lepší vzdát se koruny a přijmout euro. Svaz průmyslu a dopravy zařadil přijetí eura mezi své priority. Podle loňského průzkumu podporuje zavedení společné evropské měny v Česku 60 procent firem. Proti přijetí eura se však staví ministr financí Andrej Babiš (ANO), který preferuje zachování domácí měny.
Konec intervencí otevřel debatu o přijetí eura. Podnikatelé chtějí stabilitu
Konec intervencí otevřel debatu o zavedení eura (zdroj: ČT24)
Podniky po ukončení intervencí opět lobbují za přijetí eura. Svaz průmyslu a dopravy zařadil přijetí eura mezi své priority. Česko je exportně zaměřená země, jejíž export směřuje převážně do zemí EU. Podle viceprezidenta svazu Radka Špicara by bylo dobré, kdyby euro přijala příští vláda.
„Pro tak závislou ekonomiku, jako je ta naše, na Evropské unii, je důležité, abychom byli v jádru, které bude do budoucna rozhodovat o tom, jak bude Evropská unie vypadat. Jak budou vypadat regulace, byrokracie a jak bude vypadat vnitřní trh,“ uvedl Radek Špicar.
Kalousek varuje před pomalým pruhem, Babiš euro odmítá
Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) sice přijetí eura podporuje, zároveň však upozorňuje, že vzhledem k současné mezinárodní situaci, kterou ovlivňuje například brexit, by Česko se vstupem do eurozóny nemělo spěchat. Ministr financí a předseda ANO Andrej Babiš euro odmítá.
„Mohou přijít časy, že se nám bude dařit méně. Proto si myslím, že to, že máme vlastní měnu, je dobře. Projekt eurozóny byl ekonomický projekt, teď se stal projektem politickým a já bych skutečně nechtěl být v eurozóně, abych ručil za řecké dluhy,“ prohlásil Babiš.
Naopak vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) uvedl, že kdo v EU nemá společnou měnu, je v jiné kategorii než státy eurozóny. Česko by podle něj mělo při rozhodování o společné měně uvažovat zejména o tom, s kým má silné ekonomické vazby. „Není úplně podstatné mít euro, podstatné je mít měnu jako Německo nebo Nizozemsko,“ řekl nedávno.
Také předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek se vyslovil pro co nejrychlejší zavedení eura v Česku. Důvody k tomu jsou podle něj politické. „Za TOP 09 chceme být v rychlejší části Evropy, s pomalými se nebude nikdo bavit,“ uvedl Kalousek. Dělicí hranice mezi rychlým a pomalým pruhem EU podle něj povede po hranici eurozóny.
Podnikatelé žádají stabilitu
Podpora eura mezi českými firmami dlouhodobě roste. Podle loňského průzkumu Hospodářské komory přijetí společné měny podporuje 60 procent oslovených firem. O dva roky dřív přitom přechod na euro podporovalo jen 35 procent podniků.
Podnikatelé, které Česká televize oslovila, se shodují, že jejich prioritou je stabilní a předvídatelné prostředí. „Vstup do eurozóny by čistě exportérsky zjednodušil spoustu věcí, ale na druhou stranu jsem patriot a příznivec české koruny, takže bych spíš chtěl, aby to bylo stabilní, abychom dokázali předvídat,“ říká Petr Dařílek, jednatel pivovaru Ferdinand.
Majiteli prodejny Kunratická stodola Janu Soukupovi by posílení koruny, které se po konci intervencí předpokládá, zvedlo výdělky. Přesto by raději přivítal vyšší měnovou stabilitu: „V jednoduchosti je síla. Když koupím levněji euro, sice víc vydělám, ale v důsledku je to přeceňování cen, což je velice složitá a zdlouhavá cesta, takže je lepší stabilita eura.“
Závazek přijmout euro platí už od vstupu do EU
Česká republika se zavázala přijmout euro podpisem přístupové smlouvy k Evropské unii. Novým členským zemím je v té souvislosti udělena dočasná výjimka na zavedení eura. Zůstává ale závazek v budoucnu euro zavést. Není sice časově přesně vymezený, ale předpokládá se, že země tak učiní, jakmile budou plnit všechna kritéria.
Vlastní připravenost České republiky na přijetí eura se oproti předchozím letům dále zlepšila, nicméně stále ji nelze vyhodnotit jako dostatečnou k přijetí společné měny.
Česko tak jako jakákoli jiná země Evropské unie musí před přijetím eura splňovat podmínky stanovené maastrichtskými kritérii. Ta jasně určují, v jakých mezích se ekonomické ukazatele země mohou pohybovat.
Vyhodnocují se čtyři konvergenční kritéria, a to cenová stabilita, stav veřejných financí, konvergence úrokových sazeb a účast v mechanismu směnných kurzů.
- Kritérium cenové stability znamená, že spotřebitelská inflace nesmí být o více než 1,5procentního bodu vyšší než průměr tří zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability. Podmínku plní Česko od roku 2013.
- Kritérium stavu veřejných financí se skládá ze dvou složek. Jednak jde o deficit v hospodaření vládního sektoru, který nesmí překročit tři procenta hrubého domácího produktu. Jednak jde o státní dluh, který musí zůstat pod šedesáti procenty HDP.
- Kritérium konvergence úrokových sazeb stanoví, že dlouhodobé úrokové sazby, tedy výnosy z dluhopisů se zbytkovou splatností deseti let, nesmí být o více než dva procentní body vyšší než ve třech státech s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability. Roční průměrné dlouhodobé úrokové sazby Česka se prakticky od konce roku 2014 podle zprávy pohybují pod jedním procentem, takže je kritérium plněno s rezervou.
- Účast v Mechanismu směnných kurzů II (ERM II) musí trvat minimálně po dobu dvou let. Předpokladem úspěšného setrvání je pohyb kurzu v rámci rozpětí plus minus patnáct procent od centrální parity, kterou vyhlašuje vláda, případně centrální banka jako základní kurz domácí měny vůči euru. Nemělo by ale dojít k devalvaci této parity nebo k nadměrným tlakům na kurz.
Podle zprávy ministerstva financí a České národní banky z prosince 2016 Česko plní první tři uvedená kritéria s dostatečnou rezervou a ve střednědobém výhledu se to nezmění. Výjimkou je mechanismus směnných kurzů (ERM II), do kterého ještě Česká republika nevstoupila.
Když se Česko rozhodne pro euro, kdo má poslední slovo?
Účast nebo neúčast v mechanismu směnných kurzů značí, jak vážně to země s přijetím eura myslí, protože pobyt v ERM II už spadá do procesu vstupu do eurozóny.
Národní plán pro zavedení eura, který chválila vláda už v roce 2007, vytyčuje několik etap v procesu zavedení eura. První etapa předchází vstupu do mechanismu směnných kurzů. Země absolvuje přístupovou proceduru s orgány Evropské unie a probíhají i první přípravy změn spojených se zavedením eura.
Druhá etapa se počítá od vstupu do ERM II po rozhodnutí o přijetí Česka mezi členy eurozóny. „Probíhá komunikační kampaň, příprava a přijímání legislativních změn, úpravy informačních systémů a podobně“ uvádí národní plán. Sled procesních úkonů je nastaven tak, aby se datem přechodu na jednotnou měnu euro mohl stát 1. leden určitého roku.
V závěru druhé etapy (pravděpodobně v dubnu v roce předcházejícím zavedení eura) by pak měly vydat Evropská komise a Evropská centrální banka zprávy hodnotící, jak Česko splnilo konvergenční kritéria. Právě Evropská komise pak vydává doporučení na zrušení výjimky pro zavedení eura v Česku, o čemž rozhoduje Rada EU poté, co obdrží souhlas Euroskupiny, proběhne konzultace s Evropským parlamentem a vyjádří se Evropská rada. Nakonec je určen přepočítávací koeficient stanovující fixní kurz české měny vůči euru, a to přibližně půl roku před zavedením eura.
Následuje třetí etapa, která končí samotným vstupem do eurozóny. V této době je nutné završit technickou přípravu. Znamená to zabezpečit potřebné množství eurových bankovek a ražbu mincí, předzásobit ČNB a komerční banky eury, zásobit maloobchod eury, zajistit přípravu konverze bankomatů a automatů na peníze nebo také dostatečně informovat veřejnost.
Když euro nahradí korunu
Pokud jde o praktickou podobu zavedení eura místo koruny, existuje více scénářů. Jeden scénář využívá přechodné období (označuje se jako madridský scénář a v době vzniku eurozóny byl jediným). Euro je v takovém případě zavedeno nejdříve pouze v bezhotovostní podobě. Bankovky a mince národní měny si zachovávají platnost, zatímco ty v euru nejsou oficiálním platidlem. Hotovostní éra eura nastává nejdéle po třech letech.
Druhý scénář se nazývá „velký třesk“ a spočívá v jednorázovém přechodu. Současně začíná euro platit jak v bezhotovostní, tak hotovostní formě. Třetí scénář je označován jako scénář s postupným doběhem. Podobně jako u „velkého třesku“ euro začne ve stejném okamžiku používat v hotovostním i bezhotovostním platebním styku. Ve vybraných oblastech (placení daní či fakturace malých podniků) lze však po určitou dobu používat původní národní měnu. Už v roce 2006 vybrala tehdejší česká vláda pro případ přechodu na euro metodu „velkého třesku“.
Vstupem do eurozóny má nastat čtvrtá etapa. V krátkém období po zavedení eura má platit duální cirkulace. Zatímco v bezhotovostním oběhu by tak byla platná jen eura, dva kalendářní týdny by bylo možné platit i korunovými bankovkami a mincemi. Od obchodníků ale lidé dostanou nazpátek jen v eurech. Po uplynutí období duální cirkulace by ale měli lidé nadále peníze v korunách směnit za eura v bankách.
V průběhu vstupu do eurozóny se také změní označování cen. Od té doby, co padne rozhodnutí o zrušení výjimky na zavedení eura pro Česko, by se měly jak v korunách, tak eurech označovat cenovky, a toto dvojí označení má zůstat ještě nějakou dobu poté, co už koruny nebudou platným platidlem.