Česku se dlouhodobě daří plnit podmínky stanovené maastrichtskými kritérii pro přijetí eura. Výjimkou je jeden bod – Česká republika se zatím nezapojila do Mechanismu směnných kurzů II, kde musí setrvat alespoň dva roky. Podle guvernéra ČNB Miroslava Singera se připravenost Česka na přijetí eura proti předchozím letům zlepšila, avšak stále ji nelze vyhodnotit jako dostatečnou. V Praze se konala konference s názvem Přijetí společné evropské měny v ČR - přínosy a rizika.
O vstupu do eurozóny, mezi země platící společnou měnou, se mluví minimálně od vstupu do Evropské unie. Pravidelně ale od té doby dochází k odsouvání vyhlídky na to, že by Češi v obchodech neplatili korunami, ale eurem. Zatímco evropská měna nalezla silného zastánce v osobě prezidenta Miloše Zemana, vláda se k přijetí eura staví nejednotně.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tuto možnost vítá, i když by termín nestanovoval, dokud se nezlepší stav veřejných financí a nezvýší životní úroveň v zemi ve vztahu k vyspělým státům EU. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) v tom vidí ekonomickou hrozbu. Kabinet už dřív rozhodl, že v tomto volebním období termín přijetí evropské měny nestanoví.
Ministerstvo financí a ČNB doporučily termín přijetí eura zatím nestanovovat.
Česká republika se každopádně zavázala přijmout euro podpisem přístupové smlouvy k Evropské unii. Novým členským zemím je v té souvislosti udělena dočasná výjimka na zavedení eura. Zůstává ale závazek v budoucnu euro zavést. Není sice časově přesně vymezený, ale předpokládá se, že země tak učiní, jakmile budou plnit všechna kritéria.
Za hlavní důvod, proč se v Česku nespěchá s přijetím eura, považuje ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek chybějící politickou vůli. Navíc si eurozóna ještě nevyřešila svoji krizi, která vypukla v Řecku. Ani od podnikatelů v Česku dlouho nezněl podle Mládka jasný záměr, že euro chtějí, navíc i nyní je to ano „docela slabé“. To vše oddaluje přijetí eura někam za rok 2020, uvedl ministr.
Musí se zklidnit migrační krize a situace kolem Řecka a teprve potom asi bude realistické začít politická jednání naplno, soudí ekonom a bývalý ministr financí Ivan Pilip. Podle něho však neexistují věcné důvody, které by bránily tomu, aby Česká republika zažádala o vstup do eurozóny. Na rubové straně „českého eura“ by si dovedl představit některou českou osobnost, která přesahovala českou historii a zasahovala do evropského povědomí. Například Karel IV. nebo svatý Václav.
Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza uvedl, že se vláda musí soustředit na rychlejší přibližování Česka německé a rakouské ekonomice, aby se zvedly platy a důchody. „Protože jinak by byla situace pro lidi s nízkým příjmem poměrně dost nepříjemná, zejména při současném kurzu koruny k euru,“ řekl Prouza. Na rubovou stranu by umístil například svatého Václava nebo českého lva.
Jaké by byly náklady na přijetí eura
Náklady na zavedení eura v Česku by pro celou ekonomiku činily zhruba půl procenta hrubého domácího produktu. Vklad ČR do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) by pak měl být 34 miliard korun, uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Česko je nyní podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise na přijetí eura z ekonomického hlediska připravené. Potvrzují to i výroční zprávy České národní banky. Česko tak jako jakákoli jiná země Evropské unie musí před přijetím eura splňovat podmínky stanovené maastrichtskými kritérii. Ta jasně určují, v jakých mezích se ekonomické ukazatele země mohou pohybovat. Týkají se stability měny nebo cen či veřejného dluhu.
- Ministerstvo financí v prosinci 2004 uvedlo, že „lze očekávat přistoupení České republiky k eurozóně v horizontu let 2009–2010“.
- V září 2005 podpořil tehdejší premiér Jiří Paroubek termín přijetí v roce 2010. Rok 2009 označil za nevhodný.
- V září 2006 se setkal tehdejší premiér Mirek Topolánek s guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou. Zaznělo, že ani rok 2010 není pravděpodobný.
- V dubnu 2009 byly podle guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy roky 2013 až 2015 nejpravděpodobnějším termínem pro přijetí jednotné evropské měny v Česku.
- V únoru 2010 uvedl tehdejší ministr financí Eduard Janota, že plánované snížení deficitu veřejných financí by umožnilo přijmout euro v roce 2016 nebo 2017.
- V únoru 2014 prohlásil prezident Miloš Zeman: „Už v tomto roce splňuje Česká republika všechna tři maastrichtská kritéria, která jsou nutná pro přijetí eura. Z toho vyplývá, že minimální časový horizont pro přijetí eura jsou dva roky.“
- V dubnu 2014 prohlásil premiér Bohuslav Sobotka: „V tuto chvíli Česká republika ještě připravena není, ale měli bychom rychle pracovat na tom, aby se zlepšila naše hospodářská situace, a možná někdy kolem roku 2020 by mohl nastat termín pro přijetí společné evropské měny.“
- V březnu 2015 prohlásil prezident Miloš Zeman: „Z čistě technického hlediska bychom mohli euro přijmout za dva až tři roky.“
- V červnu 2015 se hradní postoj zkomplikoval. Miloš Zeman si dal ve svém názoru na jednotnou evropskou měnu podmínku – Česko by podle něj stále mělo vstoupit do eurozóny, ale jenom za předpokladu, že ji opustí zadlužené Řecko.
- V červenci 2016 předseda vlády Sobotka odhadl termín pro vstup do eurozóny na léta 2021 až 2026: „Je to otázka pěti nebo deseti let. Bude záležet na tom, jak bude pokračovat zasypávání příkopů v oblasti příjmů.“
Inflace odpovídá požadavkům poslední tři roky
Prvním je kritérium cenové stability. Spotřebitelská inflace nesmí být o více než 1,5 procentního bodu vyšší než průměr tří zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability. Zemi se daří kritérium plnit od roku 2013. Podle vyjádření ČNB z prosince loňského roku by ho mělo Česko dodržet i v roce 2015. Kritérium totiž odráží pokračující deflaci v některých zemích EU.
„Podle výhledu cenového vývoje by mělo být plnění tohoto kritéria zajištěno do roku 2018 s rezervou téměř jednoho procentního bodu,“ napsala ČNB. Mimo stanovené podmínky se země dostala v roce 2012, a to kvůli zvýšení nepřímých daní a nabídkovým šokům v podobě vysokých cen ropy a potravin. V loňském roce byl nabídkový šok opačný – především ropa šla cenově extrémně dolů.
S krizí státní dluh vyskočil, rezerva je ale stále značná
Další kritérium sleduje stav veřejných financí a skládá se ze dvou složek. Jednak jde o deficit v hospodaření vládního sektoru, který nesmí překročit tři procenta hrubého domácího produktu. Jednak jde o státní dluh, který musí zůstat pod šedesáti procenty HDP. Oboje Česká republika plní. „Dodržení kritéria je pravděpodobné i ve střednědobém horizontu s dostatečnou rezervou - více než 1 procentní bod u schodku, 20 procentních bodů u dluhu,“ zmiňuje centrální banka.
Pro rok 2015 očekává ministerstvo financí deficit ve výši 1,9 procenta HDP a v dalších letech má směřovat k jednomu procentu. Dluh pak má dosahovat 40,9 procenta HDP. ČNB připomíná, že došlo k výraznému nárůstu mezi roky 2009 až 2012 v souvislosti s globální finanční a hospodářskou krizí. Z méně než třiceti procent se vyhoupl na přibližně 45 procent. „To bylo dáno vyššími deficity rozpočtů vládních institucí a nízkými tempy růstu nominálního HDP,“ zmiňuje ČNB.
Při současném nastavení fiskální politiky a ekonomickém růstu by dluh v poměru k HDP měl dále klesat, takže v roce 2018 dosáhne hodnoty okolo 40 procent. „Ve srovnání s průměrem EU je úroveň celkového zadlužení vládního sektoru stále relativně nízká a kritérium bude v následujících letech s nejvyšší pravděpodobností plněno,“ hodnotí banka. Nedávná krize ale ukázala, jak snadno by se ekonomika mohla přiblížit k hranici stanovené Evropskou unií.
Stabilní situace u dlouhodobé úrokové sazby
Třetí kritérium, a to konvergenci úrokových sazeb, Česko plní. Stanoví, že dlouhodobé úrokové sazby, tedy výnosy z dluhopisů se zbytkovou splatností deseti let, nesmí být o více než dva procentní body vyšší než ve třech státech s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability.
Roční průměrné dlouhodobé úrokové sazby poslední tři roky silně klesaly a teď jsou pod jedním procentem. „Česká republika konvergenční kritérium úrokových sazeb vždy plnila se značnou rezervou,“ uvádí ČNB. Totéž bude zřejmě platit i podle výhledu do roku 2018 s rezervou minimálně jednoho procentního bodu.
Kurz by podmínce odpovídal, Česko ale nevstoupilo do ERM II
Aby ale mohla země vstoupit do eurozóny, musí jeho národní měna nejprve dva roky pobýt v Mechanismu směnných kurzů II (ERM II). Předpokladem úspěšného setrvání je pohyb kurzu v rámci rozpětí plus minus patnáct procent od centrální parity, kterou vyhlašuje vláda, případně centrální banka jako základní kurz domácí měny vůči euru. Nemělo by ale dojít k devalvaci této parity nebo k nadměrným tlakům na kurz.
Toto kurzové kritérium ale Česko de facto neplní, protože se do mechanismu nezapojilo. ČNB ho tak může hodnotit pouze hypoteticky, v takovém případě by se dařilo podmínku plnit, a to i přesto, že od listopadu 2013 skokově oslabil kurz koruny k euru, když národní banka spustila intervence.
Z dokumentů Strategie přistoupení ČR k eurozóně (září 2003) a Aktualizované strategie přistoupení ČR k eurozóně (srpen 2007) vyplývá, že se vláda a ČNB shodují na setrvání Česka v ERM II jen po minimálně nutnou dobu. Z toho vyplývá, že by se ČR měla zapojit do ERM II teprve po dosažení vysoké míry ekonomické sladěnosti a po vytvoření předpokladů pro to, aby jí bylo umožněno krátce po vyhodnocení kurzového kritéria přijmout měnu euro.
Až nastane přijetí, bude to rychlé
Pokud dojde k momentu přechodu na euro, podle ČNB se tak stane formou „velkého třesku“. „Během jediného okamžiku se euro začne používat jak v hotovostní, tak i bezhotovostní formě,“ uvádí centrální banka. Na krátkou dobu budou vedle sebe fungovat obě dvě měny, mělo by ale jít jenom o dva týdny. Koruny za eura se mají měnit bezplatně například u komerčních bank první půlrok po zavedení eura. Česká národní banka pak bude vyměňovat mince bezplatně pět let a bankovky ještě déle. Jakou budou mít podobu české euromince, je otázka. Jedna strana je jednotná napříč Evropou, druhá se odlišuje. Na Slovensku mohla například veřejnost hlasovat o svém favoritovi.
Nové ceny v eurech budou přepočítávány na základě konverzního poměru, tedy pevně stanoveného kurzu, který bude definitivně znám až několik měsíců před dnem zavedení eura. Výše bude závislá na vývoji tržního kurzu koruny vůči euru.
Obchodníci budou mít povinnost po určitou dobu uvádět u zboží ceny jak v korunách, tak v eurech. Opatření má zamezit tomu, aby někteří využili přechodu na euro ke zvýšení cen, například tím, že by zaokrouhlovali pouze směrem nahoru. Na Slovensku se zavedení eura v roce 2009 spojovalo s obavou z růstu cen, ten byl ale podle statistik jen nepatrný.
