Česká republika bude připravená přijmout jednotnou evropskou měnu za pět až deset let. V interview pro deník Právo to prohlásil předseda vlády Bohuslav Sobotka s tím, že s ohledem na brexit by Česko se vstupem do eurozóny nemělo spěchat.
Otázku tuzemského vstupu do měnové unie přitom vyvolalo právě rozhodnutí britských občanů, kteří se minulý týden v referendu rozhodli evropské společenství opustit. Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung následně přinesl informaci, že tým předsedy Evropské komise Jeana-Clauda chce brexit využít k hlubší integraci zbývajících sedmadvaceti členských zemí – a to prostřednictvím jednotné měny.
Česká republika se k přijetí eura zavázala při vstupu do evropského společenství před dvanácti lety, dosud ale nikdy nestanovila konkrétní termín, mimo jiné i kvůli rozdílným názorům ve vládních koalicích, včetně té stávající. Sociální demokracie je pro výhledové přijetí, hnutí ANO vnímá euro jako potenciální ekonomickou hrozbu.
2021? 2026?
„Přijetí eura je otázka pěti nebo deseti let. Bude záležet na tom, jak bude pokračovat zasypávání příkopů v oblasti příjmů,“ uvádí nyní premiér Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro deník Právo. Termín, se kterým předseda vlády kalkuluje, tak ještě oddaluje plán z jeho loňského vyjádření; tehdy uvedl, že by země mohla mezi státy eurozóny vstoupit kolem roku 2020.
Podle výstupů lednové konference o české perspektivě v eurozóně je přitom Praha na přijetí jednotné měny v zásadě připravená – jen s tou výjimkou, že se dosud nezapojila do Mechanismu směnných kurzů II (a přivázat kurz k euru), kde musí setrvat alespoň dva roky.
Podle červnové zprávy Evropské komise ale Praha na přijetí eura dosud zralá není; splnila sice požadavky týkající se cenové stability, veřejných financí a dlouhodobých úrokových sazeb, kromě měnového kurzu ale nepřipravila legislativu.
- Ministerstvo financí v prosinci 2004 uvedlo, že „lze očekávat přistoupení České republiky k eurozóně v horizontu let 2009–2010“.
- V září 2005 podpořil tehdejší premiér Jiří Paroubek termín přijetí v roce 2010. Rok 2009 označil za nevhodný.
- V září 2006 se setkal tehdejší premiér Mirek Topolánek s guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou. Zaznělo, že ani rok 2010 není pravděpodobný.
- V dubnu 2009 byly podle guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy roky 2013 až 2015 nejpravděpodobnějším termínem pro přijetí jednotné evropské měny v Česku.
- V únoru 2010 uvedl tehdejší ministr financí Eduard Janota, že plánované snížení deficitu veřejných financí by umožnilo přijmout euro v roce 2016 nebo 2017.
- V únoru 2014 prohlásil prezident Miloš Zeman: „Už v tomto roce splňuje Česká republika všechna tři maastrichtská kritéria, která jsou nutná pro přijetí eura. Z toho vyplývá, že minimální časový horizont pro přijetí eura jsou dva roky.“
- V dubnu 2014 prohlásil premiér Bohuslav Sobotka: „V tuto chvíli Česká republika ještě připravena není, ale měli bychom rychle pracovat na tom, aby se zlepšila naše hospodářská situace, a možná někdy kolem roku 2020 by mohl nastat termín pro přijetí společné evropské měny.“
- V březnu 2015 prohlásil prezident Miloš Zeman: „Z čistě technického hlediska bychom mohli euro přijmout za dva až tři roky.“
- V červnu 2015 se hradní postoj zkomplikoval. Miloš Zeman si dal ve svém názoru na jednotnou evropskou měnu podmínku – Česko by podle něj stále mělo vstoupit do eurozóny, ale jenom za předpokladu, že ji opustí zadlužené Řecko.
- V červenci 2016 předseda vlády Sobotka odhadl termín pro vstup do eurozóny na léta 2021 až 2026: „Je to otázka pěti nebo deseti let. Bude záležet na tom, jak bude pokračovat zasypávání příkopů v oblasti příjmů.“
