Sobotka plánuje přijetí eura v roce 2020. Pro je prezident i část opozice

Praha – O termínu přijetí eura se začíná mluvit v konkrétnějších slovech. Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka řekl, že do eurozóny by Česká republika mohla vstoupit v roce 2020. S brzkým přijetím eura souhlasí i prezident Miloš Zeman a vzácnou shodu našli sociální demokraté i s konzervativní TOP 09. Ostatní strany jsou buď s vyslovováním konkrétních termínů opatrní, nebo chtějí nechat o tomto kroku rozhodnout občany v referendu. Takovou možnost připouští třeba ANO, KSČM, ODS nebo Úsvit.

Nahrávám video

Sobotka, ostatně jak jeho strana už před loňskými volbami slibovala, chce změnit postavení Česka v Unii a součástí je také urychlení vstupu do eurozóny. „Euro české ekonomice v budoucnu pomůže, sníží transakční náklady, přitáhne nové investice, vytvoří nová pracovní místa, čili je to pozitivní cíl,“ uvedl na dnešní konferenci k desátému výročí vstupu země do Unie. Další zásadní krok, tedy přijetí eura, by Česko podle vlády mělo učinit za následujících šest let.

„V tuto chvíli Česká republika ještě připravena není, ale měli bychom rychle pracovat na tom, aby se zlepšila naše hospodářská situace a možná někdy kolem roku 2020 by mohl nastat termín pro přijetí společné evropské měny.“

K ČSSD se kloní i pravicová TOP 09. Nejdůležitější je podle ní hospodářská kondice a připravenost Česka, navržený termín se ale shoduje s vládními představami. „Když se nic nestane, bude hospodářství do roku 2018 tak silné, že bychom tam v roce 2020 mohli vstoupit,“ tvrdí šéf strany Karel Schwarzenberg.

Sociální demokraté a TOP 09 se shodnou i v jiném ohledu. Ani jedna ze stran nepovažuje za nutné vypsat kvůli přijetí eura nové referendum. Podobný názor mají také lidovci. Na opačné straně u těch, kteří referendum nezavrhují, je hnutí ANO a Úsvit, dále ODS nebo komunisté. „S termínem není kam spěchat, rozhodně se do té doby musí vyřešit mnohé problémy české ekonomiky, ale také eurozóny,“ tvrdí místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Ilustrační foto
Zdroj: LEHTIKUVA/Jarno Mela/ČTK

Většina ČR chce dosud dál platit korunou

Samotní Češi se zatím dívají na přijetí eura spíše rezervovaně. Podle výzkumu agentury STEM z konce března se chce s korunou rozloučit pouhá čtvrtina obyvatel. Skoro polovina (konkrétně 48 procent oslovených respondentů) naopak přijetí eura kategoricky odmítá.

Mezi českými občany také převažuje nedůvěra v budoucnost evropské měny. O udržení eura jako společné měny v Unii je přesvědčeno 48 procent dotázaných, před rokem to byla přesná polovina občanů. Dosud největší nedůvěru v udržení eura Češi vyjadřovali před dvěma lety, kdy podíl pesimistů představoval 61 procent občanů. (Více o průzkumu ZDE)

Průzkum agentury STEM
Zdroj: ČT24/STEM

Podobně skeptičtí byli kdysi i Slováci, když před pěti lety euro přijímali. Jeho obliba v zemi podle průzkumů postupně roste. Jeden z posledních ukázal, že většina Slováků euro hodnotí kladně. Jednoznačně špatné dopady mu přičítá 13 procent oslovených respondentů.

  • Bohuslav Sobotka (ČSSD), premiér: „Když jsme vstupovali do EU, tak jsme rozhodli o tom, že euro přijmeme. Ta otázka, která je teď před námi – kdy to bude. To znamená, že nemůže být referendum o tom, zda euro přijmeme, nebo ne, ale měli bychom rozhodnout na úrovni parlamentu a vlády o vhodném načasování.“

Nejvíce kritickým hlasem vůči euru hovoří občanští demokraté, kteří chtějí jeho přijetí podrobit speciálním referendem. „Náš požadavek je, aby o tom, jestli Česká republika přijme euro, nebo ne, opět mohli rozhodnout občané,“ tvrdí předseda ODS Petr Fiala. Proti těmto snahám nejčastěji zaznívá argument, který se týká samotného vstupu Česka do EU. Už před deseti lety se totiž Česko zavázalo bez konkrétního termínu společnou měnu přijmout.    

Tento slib má sice ODS na paměti, ale tvrdí, že od roku 2004 se podmínky v rámci EU výrazně změnily a nejsou pro stát výhodné. Pravici vadí hlavně značné finanční závazky ve výši několika set miliard eur. O obezřetném postoji ODS vůči euru hovoří také její apel na vládu. Ta by podle ODS měla usilovat o výjimku – tedy možnost odmítnout vstup do eurozóny, pokud si to sama nebude přát. Ostatně vyhlídky Česka vůči eurozóně budou jedním z hlavních témat květnových voleb do Evropského parlamentu.

Ministerstvo financí a Česká národní banka loni v prosinci vydaly prohlášení, podle kterého zatím nedoporučují stanovovat pro přijetí eura jasný termín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
před 6 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 12 hhodinami

Vyšetřování dotací pro Agrofert zůstane v rukou evropských žalobců, rozhodlo NSZ

Vyšetřování údajně neoprávněně vyplacených dotací pro holding Agrofert zůstane kompletně v rukou Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Podle rozhodnutí NSZ se tak EPPO má ve věci zabývat jak evropskými, tak i národními dotacemi dohromady, dle NSZ jde o jeden neoddělitelný celek. Rozhodnutí je konečné. Na webu NSZ o tom v pondělí informoval mluvčí instituce Petr Malý. EPPO bude dle mluvčí Tine Hollevoetové podle tohoto rozhodnutí dále postupovat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
16. 8. 2026

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
16. 8. 2026Aktualizováno16. 8. 2026

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.