Sobotka plánuje přijetí eura v roce 2020. Pro je prezident i část opozice

Praha – O termínu přijetí eura se začíná mluvit v konkrétnějších slovech. Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka řekl, že do eurozóny by Česká republika mohla vstoupit v roce 2020. S brzkým přijetím eura souhlasí i prezident Miloš Zeman a vzácnou shodu našli sociální demokraté i s konzervativní TOP 09. Ostatní strany jsou buď s vyslovováním konkrétních termínů opatrní, nebo chtějí nechat o tomto kroku rozhodnout občany v referendu. Takovou možnost připouští třeba ANO, KSČM, ODS nebo Úsvit.

Nahrávám video

Sobotka, ostatně jak jeho strana už před loňskými volbami slibovala, chce změnit postavení Česka v Unii a součástí je také urychlení vstupu do eurozóny. „Euro české ekonomice v budoucnu pomůže, sníží transakční náklady, přitáhne nové investice, vytvoří nová pracovní místa, čili je to pozitivní cíl,“ uvedl na dnešní konferenci k desátému výročí vstupu země do Unie. Další zásadní krok, tedy přijetí eura, by Česko podle vlády mělo učinit za následujících šest let.

„V tuto chvíli Česká republika ještě připravena není, ale měli bychom rychle pracovat na tom, aby se zlepšila naše hospodářská situace a možná někdy kolem roku 2020 by mohl nastat termín pro přijetí společné evropské měny.“

K ČSSD se kloní i pravicová TOP 09. Nejdůležitější je podle ní hospodářská kondice a připravenost Česka, navržený termín se ale shoduje s vládními představami. „Když se nic nestane, bude hospodářství do roku 2018 tak silné, že bychom tam v roce 2020 mohli vstoupit,“ tvrdí šéf strany Karel Schwarzenberg.

Sociální demokraté a TOP 09 se shodnou i v jiném ohledu. Ani jedna ze stran nepovažuje za nutné vypsat kvůli přijetí eura nové referendum. Podobný názor mají také lidovci. Na opačné straně u těch, kteří referendum nezavrhují, je hnutí ANO a Úsvit, dále ODS nebo komunisté. „S termínem není kam spěchat, rozhodně se do té doby musí vyřešit mnohé problémy české ekonomiky, ale také eurozóny,“ tvrdí místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Ilustrační foto
Zdroj: LEHTIKUVA/Jarno Mela/ČTK

Většina ČR chce dosud dál platit korunou

Samotní Češi se zatím dívají na přijetí eura spíše rezervovaně. Podle výzkumu agentury STEM z konce března se chce s korunou rozloučit pouhá čtvrtina obyvatel. Skoro polovina (konkrétně 48 procent oslovených respondentů) naopak přijetí eura kategoricky odmítá.

Mezi českými občany také převažuje nedůvěra v budoucnost evropské měny. O udržení eura jako společné měny v Unii je přesvědčeno 48 procent dotázaných, před rokem to byla přesná polovina občanů. Dosud největší nedůvěru v udržení eura Češi vyjadřovali před dvěma lety, kdy podíl pesimistů představoval 61 procent občanů. (Více o průzkumu ZDE)

Průzkum agentury STEM
Zdroj: ČT24/STEM

Podobně skeptičtí byli kdysi i Slováci, když před pěti lety euro přijímali. Jeho obliba v zemi podle průzkumů postupně roste. Jeden z posledních ukázal, že většina Slováků euro hodnotí kladně. Jednoznačně špatné dopady mu přičítá 13 procent oslovených respondentů.

  • Bohuslav Sobotka (ČSSD), premiér: „Když jsme vstupovali do EU, tak jsme rozhodli o tom, že euro přijmeme. Ta otázka, která je teď před námi – kdy to bude. To znamená, že nemůže být referendum o tom, zda euro přijmeme, nebo ne, ale měli bychom rozhodnout na úrovni parlamentu a vlády o vhodném načasování.“

Nejvíce kritickým hlasem vůči euru hovoří občanští demokraté, kteří chtějí jeho přijetí podrobit speciálním referendem. „Náš požadavek je, aby o tom, jestli Česká republika přijme euro, nebo ne, opět mohli rozhodnout občané,“ tvrdí předseda ODS Petr Fiala. Proti těmto snahám nejčastěji zaznívá argument, který se týká samotného vstupu Česka do EU. Už před deseti lety se totiž Česko zavázalo bez konkrétního termínu společnou měnu přijmout.    

Tento slib má sice ODS na paměti, ale tvrdí, že od roku 2004 se podmínky v rámci EU výrazně změnily a nejsou pro stát výhodné. Pravici vadí hlavně značné finanční závazky ve výši několika set miliard eur. O obezřetném postoji ODS vůči euru hovoří také její apel na vládu. Ta by podle ODS měla usilovat o výjimku – tedy možnost odmítnout vstup do eurozóny, pokud si to sama nebude přát. Ostatně vyhlídky Česka vůči eurozóně budou jedním z hlavních témat květnových voleb do Evropského parlamentu.

Ministerstvo financí a Česká národní banka loni v prosinci vydaly prohlášení, podle kterého zatím nedoporučují stanovovat pro přijetí eura jasný termín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 9 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 12 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled