Evropská komise mírně snížila odhad růstu české ekonomiky v letošním i příštím roce. Hrubý domácí produkt by měl podle nového odhadu letos vzrůst o 2,1 procenta. Ještě v únoru přitom odhadovala komise 2,3 procenta. Hlavním tahounem bude spotřeba domácností. V následujícím roce by mělo být tempo růstu o něco výraznější – 2,6 procenta.
V jarní makroekonomické předpovědi projevila Evropská komise mírnou skepsi vůči vývoji české ekonomiky. Svou prognózu ale zhoršila i v případě eurozóny a celé Evropské unie. V roce 2016 má Česká republika růst o 2,1 procenta, eurozóna o 1,6 procenta a EU o 1,8 procenta. Zatímco v případě evropské roviny šla s odhadem dolů o desetinu procentního bodu, Česko si pohoršilo o dvě desetiny. „Jde o změnu nepatrnou a z mého pohledu je prognóza komise realistická,“ ohodnotil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Pro rok 2017 pak předpovídá komise českému HDP růst na úrovni 2,6 procenta, také o něco méně než dříve uváděných 2,7 procenta.
V letošním roce potáhne podle Evropské komise český hospodářský růst především domácí spotřeba, podpořená růstem cen, vyšší zaměstnaností a nízkou inflací. Vládní investice naopak po výjimečném roce 2015 výrazně poklesnou. Vzhledem k otevřené povaze české ekonomiky zůstávají rizikem také možné externí vlivy.
Rovněž české ministerstvo financí zhoršilo na počátku dubna svůj odhad růstu české ekonomiky, i tak ale zůstává nad očekáváním komise. Prognóza ministerstva činí 2,5 procenta. Česká bankovní asociace v odhadu z konce dubna ponechala hodnotu letošního růstu na 2,4 procenta a zlepšila prognózu pro rok 2017 na 2,8 procenta.
„Prognóza Evropské komise je mírně pesimistická v porovnání s odhady ostatních institucí. Počítá totiž s tím, že po dočerpání evropských fondů z předchozího programového období investiční aktivita klesne, zatímco ostatní prognózy počítají jen s jejím zpomalením,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Odhady ostatních parametrů podle něj ukazují, že podle Evropské komise by měla Česká republika zůstat v zásadě zdravou ekonomikou.
Současné modely podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy naznačují, že letos by měl být růst českého HDP zhruba 2,6 procenta. „Ve světle tohoto odhadu je prognóza Komise poněkud pesimistická. Je třeba zvážit také příznivé faktory, které by mohly kompenzovat negativní dopad globálního zpomalení ve vztahu k české ekonomice,“ uvedl. Takovým faktorem by podle něj mohl být například vývoj německé průmyslové výroby.
Nezaměstnanost dál poklesne
Inflace by letos měla být 0,5 procenta. Její zrychlení v příštím roce odhaduje prognóza na 1,4 procenta, tedy pod dvouprocentním prahem. Prognóza připomíná, že nezaměstnanost v Česku loni podle statistiky klesla na 5,1 procenta a letos by se měla dál snížit k 4,5 procentu s výhledem na další pokles o 0,1 procenta v roce příštím.
Deficit veřejných financí komise na letošek předpovídá na úrovni 0,7 procenta, v roce 2017 na 0,6 procenta. Proti poslední prognóze jde o nižší hodnoty. Komise v souvislosti s příjmy rozpočtu zmiňuje stabilizaci daňových výběrů, vyšší spotřební daň na tabákové výrobky či kontrolní hlášení.
V roce 2017 se schodek o něco sníží, především v důsledku zlepšení makroekonomických podmínek, uvádí prognóza s tím, že o něco vyšší daňové příjmy by příští rok měla přinést i nově zaváděná elektronická evidence tržeb.
Nepříznivější evropský výhled
Hospodářský růst v Evropě bude podle Evropské komise slabší, protože výhled růstu důležitých obchodních partnerů se zhoršil a některé faktory, které doposud podporovaly ekonomický růst, se začínají vytrácet.
Současná měnová politika pomohla k oživení investic, protože zjednodušila a zlevnila napojení na finance. Také fiskální politiky zemí eurozóny by měly být letos podporou růstu. Ceny ropy sice na počátku roku klesly, což zvyšuje reálné disponibilní příjmy, tato pomoc ekonomice se však zřejmě pomalu začne vytrácet, protože se čeká obnovení růstu cen ropy. Vývozu z eurozóny v poslední době pomáhal pokles eura, evropská měna však začala posilovat, což bude mít zřejmě na vývoz negativní dopad.
