Praha – Klasická žárovka začíná mizet z trhu. Od úterý 1. září nesmí do evropských obchodů 80wattové a všechny matné žárovky. Do tří let se pak zákaz rozšíří i na všechna ostatní výkonová spektra. Po 130 letech, kdy nahradila svíčky a petrolejové lampy, tak žárovka dělá místo moderním a úspornějším zdrojům světla. Ty jsou ale zároveň často několikanásobně dražší. Lidé tak staré a neekologické žárovky začali ve velkém nakupovat do zásoby.
Pro odchod Edisonova vynálezu do historie stanovila Evropská komise jasný harmonogram. Klasickou „stovku“ budou už za rok následovat žárovky s příkonem nad 65 wattů. V roce 2011 se hranice posune ještě níž, a to na 45 wattů. Od roku 2012 by si už Evropané, podle představ Bruselu, měli do objímek šroubovat výhradně kompaktní zářivky či ke svícení používat poslední výkřik trhu – LED světelné diody.
Šetřit, šetřit, šetřit…
Podle EU by se zákazem žárovek mělo každý rok ušetřit kolem 11 miliard eur (zhruba 282 miliard korun), tedy množství energie, jež odpovídá zhruba roční spotřebě Belgie. Do ovzduší se tak ročně vypustí o 32 milionů tun oxidu uhličitého méně než dnes. Úspory elektřiny by se měly projevit i v rodinném rozpočtu. Průměrná evropská domácnost podle Bruselu „prosvítí“ ročně až o 50 eur (1280 korun) méně.
Na tyto argumenty ale Češi příliš neslyší. Stowattové žárovky tak ještě před ukončením prodeje ve velkém skupují do zásoby. „Za poslední tři měsíce jsme zaznamenali až trojnásobný nárůst prodeje těchto světelných zdrojů oproti stejnému období předchozího roku,“ potvrzuje marketingová ředitelka Hornbachu Helena Ševčíková. K předzásobení se žárovkami dokonce nepřímo vyzval i prezident Václav Klaus.
Václav Klaus, prezident ČR:
„Kdybych byl normálním občanem, který běžně chodí do našich nákupních center, tak bych opravdu před 1. zářím skoupil na zbytek svého, určitě už ne dlouhého, života dostatečnou zásobu žárovek.“
Odpůrci unijní regulace mají tentokrát v rukou silné argumenty. Nižší spotřeba a vyšší životnost moderních zdrojů si vybírá svou daň jinde. Cena odpovídající zářivky se často pohybuje kolem desetinásobku vzhledem k její edisonovské předchůdkyni. Slabinou zářivek je i doba jejich náběhu. Na plný výkon si lidé musí u některých typů počkat až dvě minuty. V neposlední řadě je sporný i dopad zářivek na životní prostředí. Kvůli obsahu jedovaté rtuti je přinejmenším potřeba počítat s dodatečnými náklady na recyklaci.
Přes všechny rozpory, které kolem problematiky panují, se zdá být odchod žárovek ze scény neodvratitelný, a to nejenom v Evropě. K podobným opatřením směřujícím k úsporám energie už přistoupily i Spojené státy a Austrálie. I zde by se v příštích letech měla žárovka stát minulostí.
