Kellnerova PPF koupila Hotel Praha, chce jej zbourat

Praha - Skupina PPF miliardáře Petra Kellnera koupila areál dejvického Hotelu Praha. Hodnota transakce není známa. Skupina plánuje hotel odstranit a jeho zahradu využít pro projekt nové základní a střední školy Open Gate. Hotel Praha začátkem roku koupila kyperská společnost Maraflex, kterou vlastní podnikatel František Savov.

Maraflex plánoval místo hotelu rezidenční byty

Společnost Maraflex má sice stejnou adresu jako několik společností skupiny PPF, zástupci skupiny ale v minulosti popřeli, že by prostřednictvím Maraflexu hotel vlastnili. Zbourání Hotelu Praha plánovala před PPF už společnost Maraflex. Podle ní byl hotel postaven natolik velkoryse, že jeho provoz nebyl ekonomicky udržitelný. Společnost chtěla místo hotelu postavit rezidenční byty.

Majitel Maraflexu Savov podle tisku ovládá knižní vydavatelství Mladá Fronta a vydává řadu periodik, jako například deníky E15 a časopisy Euro, Profit, Lidé a Země, Strategie, Sluníčko nebo Mateřídouška. V minulosti byl spojován také s obchody kolem majetku někdejšího Socialistického svazu mládeže.

V minulosti se v hotelu ubytovala řada známých lidí, například v roce 1995 zde pobýval během natáčení filmu Mission Impossible americký herec Tom Cruise. Hotel Praha měla jako místo pro svá soustředění v oblibě také česká fotbalová reprezentace.

  • Hotel Praha byl otevřen v roce 1981 a původně sloužil pro zahraniční vládní návštěvy.
  • Stojí na velkorysém pozemku o rozloze sto tisíc metrů čtverečních.
  • Nabízí 136 pokojů, prezidentské apartmá o rozloze 370 metrů čtverečních i konferenční sály.
  • Skupina teoretiků, umělců, architektů a památkářů podala letos v únoru návrh na prohlášení hotelu za kulturní památku.

Skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera investuje do řady odvětví od bankovnictví a finančních služeb, přes pojišťovnictví, nemovitosti, oblast energetiky a těžbu nerostů, zemědělství, maloobchodní služby až po biotechnologie. Působnost PPF sahá ze střední a východní Evropy přes Rusko až do Asie. Loni skupina hospodařila s čistým ziskem 727 milionů eur (18,9 miliardy korun) a ke konci roku 2012 vlastnila aktiva v hodnotě zhruba 21,5 miliardy eur.

2 minuty
Marie Frajtová o hotelu Praha
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 48 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...