Pokud přijde recese, může být státu hůře než před deseti lety, obává se Nejvyšší kontrolní úřad. Podle jeho stanoviska ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2018 jsou rozpočty nastaveny tak, že i mírné ekonomické ochlazení může způsobit vysoké schodky. Ministerstvo financí ale obavy kontrolorů nesdílí a jejich závěry odmítlo.
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu je státní rozpočet silně závislý na plnění daňových příjmů. „Taková závislost může být do budoucna riziková. Zejména pokud přijde ekonomické ochlazení. Byť jen mírné snížení ekonomického tempa může mít nepříjemné důsledky pro státní rozpočet i z toho důvodu, že rychleji než celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu rostou výdaje mandatorní,“ upozornila mluvčí NKÚ Jana Gabrielová.
Loni povinné a obdobné (mandatorní a kvazimandatorní) výdaje odpovídaly více než třem čtvrtinám všech příjmů rozpočtu i celkových výdajů.
Úřad připomněl, že v roce 2009 – když se v době ekonomické recese podíl těchto výdajů na příjmech rozpočtu prudce zvýšil – na ně šlo přes 87 procent příjmů. „Je tedy zřejmé, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje při zpomalení ekonomiky vytvářejí silný tlak na státní rozpočet, jelikož nižší příjmy musejí pokrývat vysoké ,povinné' výdaje,“ uvedli kontroloři.
V roce 2009 skončil po propadu příjmů rozpočet ve schodku 192,4 miliardy korun proti plánovanému deficitu 52,2 miliardy. Pokud by se obdobná situace opakovala letos, schodek rozpočtu by se podle úřadu propadl z plánovaných 40 miliard až na 220 miliard korun.
Ministerstvo financí obavy NKÚ nesdílí. Je přesvědčeno, že má dostatečnou rezervu. „Rezervu pro cyklické výkyvy ekonomiky zajišťuje dodržování rozpočtového cíle, kterým je strukturální deficit ve výši maximálně jedno procento. Pro následující roky byl dokonce snížen na 0,75 procenta,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
Dodal, že na počátku krize v letech 2008 až 2009 činil strukturální deficit 3,2 a 4,2 procenta. Podle ministerstva má Česko v současnosti „jedny z nejzdravějších veřejných financí v EU“.
Ministerstvo financí, které má pod kontrolou hnutí ANO, ovšem ujistilo, že stojí o revizi sociálních výdajů – tu by ovšem mělo na starost ministerstvo práce a sociálních věcí, které náleží sociální demokracii. Podle resortu financí se sociální výdaje podílejí na mandatorních a kvazimandatorních výdajích více než z poloviny.
„Ministerstvo financí dlouhodobě upozorňuje na nutnost přistoupit k revizi systému sociálních dávek, kterou musí provést ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento krok by mohl výrazně přispět ke snížení podílu mandatorních výdajů na příjmech či výdajích státního rozpočtu,“ uvedl tiskový odbor ministerstva.
Nejvyšší kontrolní úřad se kromě povinných výdajů pozastavil i nad vysokým rozdílem mezi plánovaným a skutečným výsledkem hospodaření státního rozpočtu. Zatímco plán předpokládal schodek 50 miliard, rozpočet skončil v přebytku téměř tří miliard. Podíl výdajů na investice na celkových výdajích loni sice vzrostl na 8,3 procenta, ale nedosáhl na deset procent, jako tomu bylo v době ekonomické recese. Prezident NKÚ Miloslav Kala však ocenil, že česká ekonomika si loni dokázala udržet tříprocentní růst, že rozpočet skončil v přebytku i to, že celkové příjmy státu loni meziročně vzrostly.
