Veřejné finance by se v příštím roce měly dostat z letošního plánovaného přebytku 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) do schodku 0,2 procenta. Deficit veřejných financí by pak měl v dalších letech růst, v roce 2021 na 0,3 procenta HDP a v roce 2022 na 0,5 procenta HDP. Vyplývá to z aktualizované verze Konvergenčního programu, která je součástí Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí vypracované ministerstvem financí.
Loni klesl přebytek veřejných financí z předloňských 1,6 procenta HDP na 0,9 procenta. Evropská unie požaduje deficit pod třemi procenty HDP, což Česko bezpečně splňuje.
Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. MF už v odhadech počítá například s růstem důchodů. Dokument musí vláda projednat a odeslat do EU každoročně do konce dubna.
„V důsledku očekávané míry inflace poblíž inflačního cíle ČNB a v posledních letech vyššího tempa reálných mezd předpokládáme pro rok 2020 valorizaci důchodů převyšující pět procent, v dalších letech pak valorizaci podle zákonem stanoveného vzorce kolem 4,5 procenta, respektive 3,5 procenta,“ uvádí dokument. Veřejné finance by to mělo stát příští rok dodatečně šest miliard korun.
Dopady vyšší rodičovské
Negativní dopad na rozpočet příštího roku bude mít podle ministerstva financí také zvýšení příspěvku na péči v roce 2020, a to 1,9 miliardy korun. Dalším plánovaných krokem je změna rodičovského příspěvku z 220 tisíc na 300 tisíc korun, což by podle materiálu mohlo veřejné finance stát téměř devět miliard korun. U zvýšení rodičovského příspěvku se zatím jedná o více variantách.
- Prognóza růstu HDP Česka (v %)
- 2019 2,4
- 2020 2,4
- 2012 2,3
- 2022 2,2
- Zdroj: Konvergenční program, ČTK
Dokument rovněž uvádí, že ekonomická úroveň ČR vyjádřená jako HDP na obyvatele v běžné paritě kupní síly činila loni zhruba 90 procent ekonomické úrovně EU a 73 procent ekonomické úrovně Německa.
Průměrná mzda v soukromém sektoru přepočtená měnovým kurzem loni stoupla podle materiálu na 47 procent úrovně EU. „V letech 2019 až 2022 by se pak měla s ohledem na další očekávaný dynamický růst mezd a mírné posilování kurzu koruny vůči euru dále přibližovat k průměru EU,“ uvádí materiál.
