Praha - Příjmy většiny menších měst a obcí stoupnou, naopak velká města dostanou o 1,1 miliardy korun méně. Vláda totiž dnes schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Koalice se na změnách v zákonu dohodla na počátku týdne a chce návrh schválit již na červnové schůzi poslanců. Zákon by měl platit od příštího roku.
„Dosáhli jsme kompromisu, který je, jsem přesvědčen, přijatelný pro všechny politické strany, který je východiskem pro dlouhodobé plánování finančních zdrojů obcí, pro jejich rozvoj, investiční aktivitu,“ komentoval dnes schválený návrh ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Praha by podle kompromisu, k němuž dospěly vládní strany ODS a TOP 09, měla přijít ročně o 650 milionů korun, Brno o 203 milionů, Ostrava o 158 milionů a Plzeň o 90 milionů ročně. Původně chtělo ministerstvo financí snížit příjmy čtyřem největším městům o zhruba pět miliard korun. Jen Praha by tak přišla o víc než dvě miliardy ročně. S tím ale ODS nesouhlasila.
Velká města budou muset šetřit - třeba na opravách silnic či neziskovkách
I tak ale si ale budou muset velká města utáhnout opasky. „Budeme muset samozřejmě šetřit na věcech, které jsou bolestivé, to znamená opravy silnic. V podstatě jsme zastavili výstavbu nových komunikací. A podobně mluví i radní z Ostravy, Brna nebo Plzně,“ uvedl náměstek pražského primátora Josef Nosek.
„V rámci jednání se podařilo najít cestu, která bude sice složitá, komplikovaná, ale pro nás únosná. Budeme muset snížit transfery například neziskovým organizacím, budeme muset omezit výdaje, ale jsem přesvědčen o tom, že tento výsledek bude v rámci rozpočtu našeho města zvládnutelný,“ reagoval plzeňský primátor Martin Baxa s tím, že se magistrát bude snažit, aby úspory na občany dopadly co možná nejméně.
Místo dotací peníze přímo do rozpočtů obcí
Naopak menší obce a města jásají. Zatímco dosud dostávaly v průměru 6 800 korun na jednoho obyvatele, změnou zákona by se tato částka měla zvýšit na zhruba 9000 korun. Celkově se do rozpočtového určení daní přidá 12 miliard korun, zejména na úkor národních dotačních titulů. „Z národních zdrojů přestáváme dotovat až na absolutní výjimky a tyto dotace se stanou příjmovou základnou obcí. Nechť starostové a obecní zastupitelstva rozhodují o svých penězích dle svého uvážení,“ poznamenal Kalousek.
Mírně si ovšem pohorší i 378 úplně nejmenších obcí do 200 obyvatel, které mají velkou rozlohu. Výměra rozlohy obce, která je jedním z kritérií, se návrhem omezuje maximálně na plochu tři hektary na obyvatele. Nově se také počítá se zvýšením váhy kritéria prostého počtu obyvatel jako prvku, který přispěje ke snížení rozdílů v příjmech na obyvatele, a to z dosavadních tří procent na deset procent. Nově by se také měl příjem obce odvíjet částečně i od počtu dětí mateřských škol a žáků základních škol navštěvujících školu zřizovanou obcí.
Vláda dnes kromě změn v rozpočtovém určení daní rozhodla také o zvýšení DPH na 15 a 21 procent nebo omezení výdajových paušálů. Schválila také zákon, který umožní vznik druhého pilíře důchodového systému. V rámci toho by si lidé měli dovrovolně spořit na individuální účty vedené u penzijních společností.
