Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky stále existuje možnost, že farmářské trhy dostanou výjimku z elektronické evidence tržeb (EET). Místopředseda lidovců to řekl během nedělní diskuse České televize Otázky Václava Moravce. Podle něj by totiž EET mohla být pro některé drobné zemědělce likvidační. Novelu zákona, která se změnami počítá, chtějí lidovci co nejrychleji projednat ve sněmovně.
Jurečka stále chce pro farmářské trhy výjimku z evidence tržeb
„Pořád si myslím, že je šance ten zákon stihnout projednat. Podle reakcí poslanců jiných poslaneckých klubů myslím, že je prostor pro to, aby vznikla nějaká úprava, která by se podívala na EET ještě z nějakého jiného úhlu pohledu. Aby ti, kteří by byli EET příliš zatíženi, až by se rozhodli svoji činnost nakonec ukončit, byli z této povinnosti vyjmuti,“ uvedl Jurečka.
Babiš návrh kritizuje
Ministerstvo zemědělství už na jaře oznámilo, že připravuje novelu zákona o elektronické evidenci tržeb, díky které by se tato chystaná povinnost nevztahovala na farmářské trhy. Farmářské trhy se v posledních letech těší rostoucí popularitě. Jejich organizátoři se ale obávají, že chystaná EET sníží nabídku kvalitních výpěstků a regionálních potravin ve stáncích, protože prodejce odradí složitý a nákladný systém administrace tržeb.
GALERIE
Otázky Václava Moravce na téma potraviny
Někteří živnostníci dokonce už nyní tvrdí, že s podnikáním kvůli elektronické evidenci tržeb, která ještě nezačala platit, končí. Nové účtování uvádějí jako jeden z důvodů vedle další administrativní zátěže a obav z pokut. Jiní pak říkají, že budou muset zdražovat. Podle ministerstva financí k tomu však není důvod: nižší DPH na jídlo a nápoje má třeba restauratérům náklady spojené s evidencí tržeb kompenzovat.
Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš elektronickou evidenci usilovně hájí a už dříve návrh lidovců na výjimku pro farmáře zkritizoval. Podle něj si měl ministr Jurečka na úpravy vzpomenout dříve a současnou iniciativu považuje za součást předvolební kampaně. Šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik sice s výjimkou pro farmářské trhy souhlasí: obává se ale zároveň, že by úprava mohla být zneužita.
„Jak odliším, že je to zemědělec, nebo že je to překupník, myslím plošně? Jde o to, zda vydělám tím, že jim odpustím a budu důsledně kontrolovat, že jsou to oni,“ uvažuje stínový ministr zemědělství Kováčik, který byl také hostem Otázek Václava Moravce. Podle něj hrozí, že „překupníci rajčat ze Španělska se budou vydávat za pěstitele rajčat z Hané.“
Na trzích nakupuje 8 procent lidí, v Praze je to až pětina
Podle průzkumu Trendy Česka pro Českou televizi nakupuje každý týden na farmářských trzích 8 procent lidí. „Je potřeba říci, že farmářské trhy jsou především fenomén velkých měst, zejména Prahy, kde pravidelné nakupování na farmářských trzích deklaruje zhruba jedna pětina obyvatel,“ uvedl spoluautor výzkumu Bronislav Kvasnička.
Česko a potraviny
Sociologické šetření společnosti TNS Aisa se uskutečnilo během září na reprezentativním vzorku 600 respondentů. Z průzkumu dále plyne, že lidé dávají přednost nákupu u řezníka a v pekařství před nákupem v supermarketu. Více než třetina spotřebitelů konzumuje ovoce a zeleninu vlastní nebo od známých. Necelá třetina nakupuje potraviny ve slevě. Tři procenta lidí pak jezdí nakupovat potraviny do sousedního Německa.
Česko a potraviny
Více než polovina spotřebitelů se domnívá, že potraviny ze západní Evropy jsou kvalitnější než potraviny české. Více než 60 procent lidí si myslí, že v Česku jsou stejně kvalitní potraviny dražší než v zahraničí. Podle Bronislava Kvasničky na tom však ČR s cenami potravin není tak špatně. Podle rozsáhlé studie Eurostatu je ČR pátou nejlevnější zemí, co se týče cen potravin, v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, nejlevnějším trhem je Polsko, naopak nejdražší je Dánsko, upozornil Kvasnička.
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS Aisa. Sběr dat pro tuto část probíhal ve dnech 3. 9. až 23. 9. 2016 na reprezentativním vzorku 600 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).
