Politický evergreen Sobotkovy vlády – elektronická evidence tržeb – se opět stal středobodem sporů. Podoba, kterou zákonodárci schválili, se přestala zamlouvat i lidovcům. Chtějí, aby se EET netýkala drobných příležitostných živnostníků a části prodejců na farmářských trzích. Návrh předloží v Poslanecké sněmovně, přestože neprošel vládou a ministr financí Andrej Babiš (ANO) změny ve schválené podobě EET odmítá.
Elektronickou evidenci tržeb schválila Poslanecká sněmovna navzdory obstrukcím části opozice v únoru, poté úspěšně prošla i Senátem a rukama prezidenta republiky. První fáze, která se týká stravovacích a ubytovacích služeb, začne fungovat již v prosinci. Na další podnikatele se rozšíří postupně během příštích dvou let. Část politiků se ale nevzdává snahy o změnu.
Požadavek vládní strany: zmírnit EET
Výhrady již nemá pouze opozice, ale i nejmenší vládní strana KDU-ČSL. Chce, aby byli od elektronické evidence osvobozeni živnostníci, na které by mohla dopadnout nejtvrději – ti, kteří prodávají své plodiny na farmářských trzích, a ti, kteří podnikají jen příležitostně a nevydělají si více než 65 tisíc korun ročně.
Lidovci tvrdí, že pro takové živnostníky by bylo pořízení elektronické pokladny příliš velkou zátěží. „Není to jejich hlavní činnost. Není žádný zemědělec, který by mohl pěstovat ovoce, zeleninu a prodávat ji celý rok na venkovních farmářských tržištích,“ poukázal ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Sami živnostníci ostatně obavy neskrývají. „Bude to pro nás velká komplikace, zvlášť když šetříme každou korunu,“ uvedla zakladatelka táborského hospice Jordán Jana Špačková Chalupská.
Lidovci s návrhem na zmírnění sice neuspěli ve vládě, ale rozhodli se i přes nesouhlas ostatních ministrů předložit ho v Poslanecké sněmovně. To se nelíbí „otci EET“, ministru financí Andreji Babišovi (ANO). Mariana Jurečku kritizoval již po přednesení návrhu ve vládě. „Vůbec nechápu, proč ten návrh pan Jurečka dává. Jasně jsme se domluvili, dlouho jsme jednali o EET. Návrh je nesystémový,“ vymezil se proti němu. Na druhé straně místopředseda hnutí a šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek připustil v Událostech, komentářích, že eventuální prosazení lidoveckého návrhu by nepovažoval „za fatální záležitost“.
Požadavek opozice: zrušit EET
I když je šéf ANO proti, není vyloučeno, že lidovecký návrh ve sněmovně uspěje. O podpoře uvažují i někteří poslanci ČSSD včetně ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka. „V řadě malých vesnic zbankrotovaly hospody a provozují je nejrůznější sdružení hasičů nebo zahrádkářů. Pro ně je to samozřejmě zátěž,“ podotkl.
Příležitost alespoň trochu narušit celistvost EET se zamlouvá také opozičním TOP 09 a ODS, které se v zimě marně snažily zavedení evidence zabránit. „Umím si představit, že to podpoříme,“ uvedl poslanec a bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). Předsedové obou stran však nadále trvají na tom, že by se měla celá EET zrušit. „Je naprosto nesmyslná,“ míní předseda ODS Petr Fiala. TOP 09 by pak ráda od povinných elektronických pokladen osvobodila alespoň živnostníky s obratem nad milion ročně.
Opozice navíc stále vkládá naději do ústavní stížnosti. „Podali jsme ji proto, abychom měli čisté svědomí, že jsme udělali vše, co jsme udělat mohli,“ poznamenal předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Ústavní soud sice již jednu stížnost na EET zamítl. Ta se však netýkala zákona samotného, nýbrž způsobu jeho přijetí. O návrhu na zrušení celého zákona zatím nerozhodl.
- Celkově se dají podnikatelé rozdělit na tři skupiny. Ty, kteří již mají zavedený některý z moderních pokladních systémů, čeká zřejmě už jen pokračování v úhradě měsíčních „udržovacích“ poplatků. Tedy toho, co platí svému poskytovateli za služby. Přechod na elektronický evidenční systém mají podle odborníků prakticky již vyřešen. V nejjednodušším případě to tedy znamená pokračovat v investici ve výši zhruba pět set korun měsíčně plus nově poplatky za internetové připojení pro ty, co ho zatím nepotřebovali.
- Druhou skupinu tvoří ti, kteří pracují s nedostatečným či zastaralým softwarem. Pro ně by to měla být záležitost několika tisíc korun, v závislosti na tom, co z dosud používaného zařízení půjde použít.
- V poslední skupině byznysmenů jsou ti, kteří nemají dosud vůbec nic. Respektive mají staré registrační pokladny. Tedy jednoúčelová zařízení, která neumí komunikovat přes síť. Ti si budou muset pořídit jak samotné zařízení, tak software. Cenově to podle odborníků může představovat výdaj ve výši šest až dvacet tisíc korun. Ovšem v případě potravinářského sektoru, kde je většinou kromě pokladny potřebná i váha, se horní hranice blíží až sedmdesáti tisícům korun.
Ministerstvo čeká příští rok patnáct miliard navíc
- 1. fáze – prosinec 2016: stravovací a ubytovací služby
- 2. fáze – březen 2017: maloobchod a velkoobchod
- 3. fáze – březen 2018: ostatní činnosti ( s výjimkou vybraných řemesel a výrobních činností - viz 4. fáze), například svobodná povolání, doprava, zemědělství.
- 4. fáze – červen 2018: řemeslníci
Ministerstvo financí si od EET slibuje, že příští rok přinese do státního rozpočtu patnáct miliard korun navíc a půlmiliardou by se mělo projevit již prosincové spuštění evidence. „Doufáme, že výnosy budou i vyšší. Ale přesvědčit někoho, aby platil daně, když je předtím neplatil, nemusí být až tak jednoduché,“ poznamenal ředitel Finanční správy Martin Janeček.
Kritici EET však očekávané výsledky zpochybňují. „EET nepřispěje k vyššímu výběru DPH, ale bude naprosto devastující pro drobné podnikatele. Bude i devastující pro dosažitelnost služeb na venkově, protože řada provozoven zavře svůj provoz. Zahraniční příklad nám to říká jasně,“ řekl Miroslav Kalousek.
Pořídit si elektronickou pokladnu nebudou muset všichni podnikatelé naráz. Jako první to budou letos v prosinci podnikatelé v pohostinství a ubytování, jako poslední řemeslníci, kteří přijdou na řadu až v létě 2018. Finanční správa přitom ujišťuje, že zpočátku bude benevolentní. „Nebude tak razantní ve vymáhání plnění. Budeme se s tím samozřejmě muset učit i my,“ podotkl Martin Janeček.
Živnostníků, které chtějí lidovci z povinnosti vyjmout, se EET začne týkat v dubnu 2018. Pokud by poslanecký návrh uspěl, měl by tomu včas předejít. Poslanci ho začnou projednávat v září. Pokud projde, mohl by začít platit od začátku příštího roku.
