Washington – Ani na dnešní krátké schůzce se zástupci amerického Kongresu nedohodli s prezidentem Barackem Obamou na zmírnění nebo nahrazení nadcházejících automatických výdajových škrtů, které by mohly ze státního rozpočtu letos odříznout částku 85 miliard dolarů (1,7 bilionu korun). Zatímco Obama trvá na zvýšení daňových příjmů, republikáni po zvýšení daní na počátku roku další změny v sazbách vylučují. Mezinárodní měnový fond už varoval, že sníží odhad růstu americké ekonomiky minimálně o 0,5 procentního bodu.
Lhůta pro nalezení dohody vypršela už o půlnoci východního amerického času (6:00 SEČ) a posun v jednáních nepřinesla ani další schůzka, která se uskutečnila během dne v Bílém domě. Po schůzce vystoupil prezident Obama a označil automatické škrty za „hloupé“, přičemž svalil vinu za jejich spuštění na republikány. Prezident USA musí do dnešní půlnoci federálním úřadům nařídit omezení rozpočtů.
Sám mluvčí Bílého domu Jay Carney už ale minulý týden po zjištění jednoho z nejrespektovanějších amerických novinářů Boba Woodwarda přiznal, že s myšlenkou automatických škrtů přišla během jednání o snížení rozpočtového deficitu a zvýšení dluhového stropu v létě 2011 sama Obamova administrativa. Woodward navíc k nelibosti Bílého domu poznamenal, že tehdejší dohoda vylučuje nahrazení škrtů zvýšením daní.
Obama je nicméně přesvědčen, že automatické škrty mohou být nahrazeny jinými kroky, které sníží deficit „rozumnějším a vyváženějším způsobem“. Sám přitom prosazuje dohodu postavenou na zvyšování daní. Předpověděl ale, že přimět k tomu republikány bude trvat několik týdnů nebo měsíců.
Patrně není daleko od pravdy. Další zvyšování daní po schůzce totiž zcela vyloučil republikánský šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner. „Diskuse o příjmech podle mého názoru skončila, nyní je čas pustit se do problému výdajů,“ prohlásil Boehner. Obama však podle pozorovatelů sází na to, že republikáni podlehnou tlaku vládě nakloněných médií a veřejného mínění.
Na fiskální útes nakonec došlo
Z neschopnosti zabránit nejnovější rozpočtové krizi se už delší dobu vzájemně obviňují obě strany. Vláda nařkla republikány, že se jejich vinou mohou zastavit plavidla amerického válečného námořnictva a děti nebudou mít očkování. Republikánský šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner zase obvinil z odpovědnosti za fiskální problémy vládu.
Pád z tzv. fiskálního útesu, tedy ekonomické dopady zapříčiněné kombinací zvyšování daní a snižování vládních výdajů, hrozil Spojeným státům už na přelomu roku. Kongres se tehdy na poslední chvíli dohodl na zvýšení některých daní, nicméně otázka škrtů vyřešena nebyla a lhůta pro dohodu se jen posunula na konec února.
Ondřej Schneider, ekonom UK v Praze a Georgetown University ve Washingtonu:
„Dnešní začátek automatických rozpočtových škrtů je jenom ilustrace toho, jak hluboko klesla úroveň fiskální rozpočtové politiky ve Spojených státech. (…) Američtí politici nejsou schopni udělat alespoň několikaletý výhled toho, jak se vypořádají s rozpočtovou krizí, nejsou schopni přijmout nějaké dlouhodobější řešení. Pokud ho nepřijmou, tak schodek rozpočtu bude nadále růst.“
Zkrácení výdajové stránky rozpočtu bude mít dopad na činnost úřadů a institucí financovaných z federální pokladny. O 46 miliard se mají například snížit zbrojní výdaje, o deset miliard financování programů zdravotnického zabezpečení. Málo peněz bude na kontrolu přistěhovalectví nebo na prověrky kvality potravin.
Podle únorové zprávy Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) by ale díky rezervám jednotlivých ministerstev neměla částka dosáhnout výše 85 miliard dolarů, nýbrž jen 44 miliard, tedy jen asi jedno procento celkových federálních výdajů.
CBO přesto došel k závěru, že vzhledem k pokračujícímu výraznému růstu mandatorních výdajů na sociální a zdravotní programy celkové výdaje ani v tomto roce neklesnou. Výdaje mají naopak i přes škrty vzrůst o 15 miliard na 3,55 bilionu dolarů a v příštích letech se budou zvyšovat stále rychleji.
Dopad škrtů pocítí Američané nejspíš až za několik měsíců a poslanci Kongresu kdykoli do té doby mohou problém vyřešit. Na výkon americké ekonomiky by automatické škrty velký vliv mít neměly. Podle Mezinárodního měnového fondu ovšem mohou být poškozeni obchodní partneři Spojených států.
List The Wall Street Journal pak předpověděl, že většina škrtů dopadne na hlavní město Washington. Tato federální oblast v minulých letech totiž díky prudkému růstu výdajů nijak nezakusila tlak ekonomické recese a v Obamově éře naopak zažila nevídaný boom.
