Praha – Zatímco jedno ministerstvo si kanceláře draze pronajímá, jiné má volné prostory a neví, co s nimi. Lepším využíváním státních budov by se podle odhadů dalo ušetřit až několik miliard korun. Pomoct tomu má informační systém zvaný CRAB za čtvrt miliardy korun. Ani rok a půl od spuštění v něm ale nejsou všechny potřebné údaje – ministerstva jich zatím dodala jen třetinu.
Moderní budova v pražském Karlíně státní úřad příliš nepřipomíná. Uvnitř ale sedí 330 zaměstnanců ministerstva školství. Resort si tam pronajímá kanceláře, za které platí čtyři miliony korun měsíčně. Na metr čtvereční je to třikrát víc než průměrně platí jiné úřady v hlavním městě.
Smlouva podepsaná v roce 2008 s firmou, jejíž vlastnická struktura sahá do jednoho z daňových rájů, vyprší až v roce 2019. Podle ministra školství je předražená, nestandardní a podezřelá. „Již jsem to předal právníkům, aby prošetřili nejen možnost vyvázání ze smlouvy, ale i trestně-právní odpovědnost podpisu,“ ujistil Marcel Chládek (ČSSD).
Stát by přitom platit v takových budovách milionové nájmy vůbec nemusel. Třeba kdyby zaměstnance sestěhoval, bylo by možné ušetřit celou miliardu korun. Český úředník má totiž k dispozici průměrně 16 metrů čtverečních pracovního prostoru. Jde to přitom i úsporněji, jak dokazují příklady ze zahraničí. Například v Německu a Belgii mají úřady stanovenou maximální plochu na jednoho referenta (12 metrů čtverečních, resp. 13,5).
Jak potvrdil České televizi náměstek ministra financí Ondřej Závodský, limit označující maximální pracovní prostor jednoho úředníka by měl být zakotven taky v české legislativě.
Peníze by se daly ušetřit rovněž tím, že místo pronájmu se využijí volné prostory, které patří některému z jiných úřadů. Přesně s tím měl pomoct počítačový systém CRAB, za který stát zaplatil 250 milionů korun. U dvou třetin budov v něm ale chybějí přesné ekonomické údaje.
„Já bych rád toto téma otevřel na jednání vlády, které bude ve středu, abychom si s ministry jasně řekli, že zadají úkoly svým podřízeným a že CRAB v co nejkratším čase skutečně čísly naplníme,“ slibuje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Někde už přece jen systém zafungoval – brzy se díky němu budou stěhovat úředníci ve Vyškově. Dříve si tamní finanční úřad si za 1,5 milionu korun pronajímal kanceláře od soukromníků. Jen o pár kroků dál přitom stojí budova ve vlastnictví státu. Prostory v ní se rovněž pronajímají, a to za pětinu ceny. Od roku 2015 tato praxe skončí, protože ministerstvo financí přestane na nájem finančnímu úřadu přispívat.
