Meziroční inflace v srpnu zrychlila tempo růstu na 0,6 procenta z červencových 0,5 procenta. Je za tím hlavně zdražení alkoholických nápojů a tabáku. Vliv měl rovněž růst cen za bydlení, energie a vodu, zmírnil se také pokles cen potravin, uvedl Český statistický úřad. Meziroční růst spotřebitelských cen je v souladu s odhady analytiků.
Proti červenci spotřebitelské ceny klesly o 0,2 procenta. „Důvodem zrychlení inflace je především propad cen pohonných hmot ve druhé polovině loňského roku, který snižuje srovnávací základnu. Zatímco loni tento efekt vedl k poklesu inflace až téměř k nule, letos vede k meziročnímu růstu cen,“ komentuje ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Tento trend začal už v červenci, kdy meziroční inflace zrychlila během jednoho měsíce z 0,1 procenta v červnu na 0,5 procenta.
Zrychlování inflace očekávají analytici i v dalších měsících. Už v listopadu by meziroční růst cen měl podle odhadů Komerční banky přesáhnout jedno procento. „Česká národní banka bude tento vývoj určitě kvitovat, protože inflace se konečně odpoutává od nuly a začíná se přibližovat jejímu dvouprocentnímu cíli. Na ten ale růst cen dosáhne podle našich očekávání až v druhé polovině příštího roku,“ dodává Dřímal.
Ke konci letošního se tak velmi pravděpodobně inflace podle analytiků po téměř třech letech opět dostane nad jedno procento. V první polovině příštího roku by tak podle odhadů ING Bank i odhadů ČNB měla postupně přiblížit 2procentnímu inflačnímu cíli.
Současná data by měla tak vést k pokračování tlaku na kurzový závazek centrální banky. Už od začátku září je na trhu vidět vyšší aktivita investorů. Česká národní banka tak musí čím dál více bránit svůj závazek pomocí intervencí.
„Objem skupovaných eur by tak v září mohl snadno přesáhnout i miliardu oproti poslednímu zveřejněnému údaji, tedy 307 milionů v červenci,“ konstatuje Dřímal.
Hlavní ekonom pro Česko ING Bank Jakub Seidler připomíná, že guvernér ČNB Jiří Rusnok ve svém nedávném vyjádření připustil, že inflace se v době exitu nemusí nacházet na 2procentním cíli, pokud k němu bude dále směřovat.
„Z toho důvodu stále vnímáme, že konec kurzového závazku v první polovině příštího roku je pravděpodobný. Zároveň ČNB může ale chtít trh mírně překvapit, aby omezila nárůst spekulativních pozic, a kurzový závazek ukončit před avizovanou polovinou roku,“ zamýšlí se Seidler.
Někteří analytici jsou k odhadovanému růstu inflace skeptičtí
Analytik ČSOB Petr Dufek si klade otázku, zda růst inflace k dvěma procentům bude ale skutečně tak rychlý, jak ČNB předpokládá. „S růstem inflace nad jedno procento počítáme nejdříve až v závěru letošního roku, s dosažením cíle dvou procent nicméně až mnohem později,“ uvedl. A pokud se inflace nedostane k dvěma procentům do poloviny příštího roku, může podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka ČNB ukončení intervencí na devizovém trhu opět o pár měsíců odložit.
Až se tak ale stane a ČNB intervece ukončí, koruna může prudce skokově posílit. Podle analytiků i pod hladinu 25 korun za euro. „Za rok proto čekáme výrazně silnější kurz než dnes. Exportéři i importéři by se proto měli podle toho zařídit. Silná koruna totiž ublíží exportérům, ale nahraje importérům,“ dodává hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.
