Nikósie/Brusel – Kyperský parlament se pravděpodobně nesejde dřív než po setkání euroskupiny sdružující ministry financí eurozóny. To by se mělo uskutečnit v neděli v 18:00 SEČ v Bruselu, kam zamířili také kyperský prezident Nikos Anastasiadis a lídři parlamentních stran. O vážnosti situace svědčí i to, že předseda Evropské komise José Manuel Barroso a unijní prezident Herman Van Rompuy zrušili kvůli Kypru pravidelný summit s Japonskem v Tokiu. Britský list Financial Times (FT) mezitím v komentáři varoval, že krize v malé ostrovní zemi by vzhledem k její geopolitické pozici mohla otřást celým světem.
„Probíhající úsilí o nalezení řešení vyžaduje naši přítomnost v Bruselu,“ uvedli ve společném prohlášení Barroso a Van Rompuy, kteří se už dnes mají setkat s kyperským prezidentem. Odlet kyperské hlavy státu na jednání do Bruselu nicméně bude záviset na výsledku dopoledního jednání kyperské vlády s hlavními věřiteli. Těmi je takzvaná „trojka“, kterou tvoří Evropská unie, Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF).
Zprávy o prezidentových plánech se ale různí, podle státní televize by měl Anastasiadis odjet do centrály EU až po parlamentním hlasování o zdanění vkladů, na které by mohlo dojít v neděli večer. Nyní se hovoří o dani 20 až 25 procent na vklady vyšší než 100 000 eur.
Kyperská státní televize ale spekuluje, že daň by mohla být i nižší, zhruba kolem 15 procent. Podle agentury AP připadá v úvahu i jednoprocentní zdanění veškerých uložených peněz. Navrhované zdanění by se podle agentury Reuters nejprve týkalo zřejmě jen finančního ústavu Bank of Cyprus, což je největší banka na Kypru.
Už v pátek večer přitom poslanci schválili první body záchranného plánu. Přijali zákony o dohledu nad pohybem kapitálu, o zřízení fondu solidarity a o restrukturalizaci bank. Jde o první část balíku opatření nezbytných k získání 5,8 miliardy eur (téměř 150 miliard korun), které musí ostrovní země získat vlastními silami. Právě tento krok je podmínkou k tomu, aby Kypr dostal další pomoc ve výši deseti miliard eur od ostatních zemí eurozóny. Lhůta pro předložení konečného plánu vyprší už v pondělí.
Ostrovy často bývají jablkem sváru
Deník Financial Times (FT) napsal, že představitelé EU sice už tři roky řeší jednu krizi za druhou, ale opět celou situaci špatně interpretovali.
I když se Kypr dostal do popředí zájmu až tento týden, jeho finanční krize trvá od chvíle, kdy byl před dvěma lety poprvé odstřižen od finančních trhů. „Koncepčně a politicky je to větší problém než plán pro Řecko,“ řekl listu vysoký evropský představitel a dodal: „Velikost země neodpovídá velikosti problému.“
V dalším komentáři o geopolitickém dopadu kyperské krize FT píší, že by „otřesy na Kypru mohly být cítit na celém světě“. Ostrov je nejen fyzicky rozdělen na řeckou a tureckou část, ale je také ve výbušné oblasti, kde se protínají vojenské, diplomatické, energetické a finanční zájmy nejméně šesti mocností.
„Kypr nám připomíná, že problémy vyvolané ostrovy jsou často nepřímo úměrné jejich velikosti: vzpomeňme si na Tchaj-wan v roce 1949, Kubu v roce 1962 a Falklandy v roce 1982. Evropská finanční krize dosáhla závratných výšin na Islandu a v Irsku,“ upozorňují FT.
Znárodnění penzijních fondů se nelíbí Merkelové
Schválený zákon o restrukturalizaci bank umožňuje vládě rozdělit dobré a špatné úvěry v rámci problémových finančních ústavů. Restrukturalizace by se měla dotknout především druhého největšího finančního ústavu Laiki Bank. Podle kyperských činitelů ale nezasáhne uložené částky do 100 000 eur.
Další peníze mají zajistit obligace nově vytvářeného fondu solidarity, za které chce vláda ručit nejen státním a církevním majetkem, ale také rezervami zlata. Při přípravě fondu se v souvislosti se zvažovanými garancemi hovořilo i o znárodnění soukromých penzijních fondů, což ale v pátek kritizovala německá kancléřka Angela Merkelová. Není zatím jasné, zda a jak se nový zákon nakonec penzijních fondů dotkne.
Banky padnou tak jako tak
Podle některých ekonomů jsou vyhlídky kyperských bank zpečetěné i bez ohledu na to, zda se Kypr s unií dohodne na pomoci, protože lidé si po otevření bank, ke kterému by po dohodě mělo dojít, vyberou úspory. Pravděpodobně tedy nastane takzvaný „run na banky“, který je položí. Totéž podle ekonomů učiní investoři a ekonomika Kypru se ocitne zcela bez prostředků.
