Frankfurt, Paříž i Dublin usilují o britské bankéře. Londýnské finančnictví by mohlo utrpět

Nahrávám video

Londýn sice hlasoval pro setrvání Británie v Unii, rozhodnutí zbytku země ale nezvrátil. Teď čeká, jak moc ho výsledek referenda poznamená. Otazníky se vznáší hlavně nad dosavadní pověstí finančního centra Evropy. List The Wall Street Journal uvádí, že rozhodnutí o brexitu se snaží využít ve svůj prospěch například Paříž, Dublin či Frankfurt. Bankéři by tak mohli vyměnit výhled na Temži za Mohan či Seinu.

Vzhledem k pomalému vývoji událostí po referendu, v němž si Britové odhlasovali odchod z Evropské unie, mají pesimistické i optimistické scénáře k naplnění poměrně daleko. Přesto vzbuzují řadu spekulací. Jak posílit roli křižovatky světového finančnictví na úkor Londýna, uvažují i ve Frankfurtu nad Mohanem.

Tři čtvrtiny zdejších bank jsou mezinárodní. Sídlí tu i Evropská centrální banka. „To je samozřejmě pro bankovnictví nesmírně důležité,“ podotknul Andreas Hackethal z Goetheho univerzity ve Frankfurtu.

Frankfurtská burza
Zdroj: Reuters Staff/Reuters

Hackethal také vyzdvihuje, že je v tomto německém městě levněji než například v Paříži, také je ale město výrazně menší. Podle odhadů by přitom mohlo z Londýna do Frankfurtu zamířit i 10 až 20 tisíc bankéřů.

„Pokud teď z Londýna do Frankfurtu přijde 10 tisíc bankéřů, bude to pro místní realitní trh naprostá katastrofa. Lidem, kteří tu už pracují a hledají byty, zůstanou prázdné ruce,“ upozorňuje Harald Fiedler z odborové centrály Frankfurt-Rýn-Mohan.

Překážku pro odchod z Londýna by ale podle listu The Wall Street Journal mohl představovat odlišný životní styl v jiných evropských městech. Právě Frankfurt má totiž pověst nudného města. „Přeji hodně štěstí při přemlouvání amerických investičních bankéřů, aby se tam přestěhovali,“ uvedl jeden z londýnských finančních poradců.

Irové se ozvali druhý den, Francouzi se chystají

Příležitost po brexitu cítí i na dalších místech. Irská agentura pro zahraniční investice podle listu The Wall Street Journal hned druhý den po referendu oslovila přes tisíc investorů, aby je upozornila, že Irsko zůstává v Evropské unii. Zároveň jim nabídla pomoc při přesunu aktivit.
Delegace z organizace Paris Europlace, která propaguje francouzský finanční sektor, se zase chystá navštívit Londýn s úmyslem lákat finanční společnosti a odborníky do Paříže.

Britská banka Barclays se podle zdrojů listu chystá posoudit, zda by se její evropskou základnou mohl stát Dublin. Americká banka Morgan Stanley údajně vytvořila pracovní skupinu, která má prozkoumat možnosti jiného umístění evropských aktivit než v Londýně.

Goldman Sachs
Zdroj: Brendan McDermid/Reuters

 Jak Morgan Stanley, tak i další americká banka Goldman Sachs nicméně popřely spekulace, že jsou připravené přesunout své operace a zaměstnance z Londýna do Frankfurtu nad Mohanem. „Nehrozí bezprostřední změna způsobu našeho podnikání nebo místa působení našeho podnikání,“ uvedl v prohlášení Goldman Sachs.

Regulace finančního sektoru bude jedním z klíčových témat jednání o odchodu Británie z EU. Pro Británii je přitom v tomto ohledu v sázce velmi mnoho: v roce 2014 se finanční průmysl na ekonomickém výkonu země podílel 12 procenty. Finančnictví a související služby v Británii zaměstnávají téměř 2,2 milionu lidí, z toho více než 700 tisíc v Londýně.

Británie by po odchodu z EU mohla bránit odlivu finančního sektoru a podpořit atraktivitu Londýna například zrušením pravidel, která omezují odměny bankéřů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
včera v 08:00

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
včera v 06:00

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
13. 9. 2026

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.