Paříž – Protesty a stávky proti reformě penzijního systému francouzskou ekonomiku denně okrádají o dvě až čtyři sta milionů eur. Na tolik škody odhadla francouzská vláda. Francii ale poškozuje i to, že případné návštěvníky a investory odrazují záběry, které jsou denně vidět v televizi. Přitom se zatím zdá, že je vše zcela zbytečné. Návrh zvýšit věk pro odchod do důchodu o dva roky totiž už v pátek schválil Senát. Francouzi se ale nevzdávají, i dnes stávka ochromila všech 12 rafinerií v zemi. Pozorovatelé se shodují, že jde o nejmasovější stávky za posledních patnáct let.
Francouzi se nevzdávají, rafinerie jsou ochromené
Ani dnešek nenaznačuje, že by se francouzští demonstranti vzdávali. Zemi stále sužuje především problém s nedostatkem pohonných hmot. Situace ze včerejška, kdy byla kvůli stávce zaměstnanců rafinerií čtvrtina benzinových pump v zemi bez paliva, pokračuje i dnes.
Ochromeno zůstává všech 12 rafinerií v zemi. Odbory v sedmi rafineriích dnes navíc odhlasovaly pokračování stávek, ve zbylých pěti se rozhodne v průběhu dne. Z rukou stávkujících se dnes sice podařilo dostat alespoň všechny sklady pohonných hmot, na benzinky se ale nové zásoby dostávají jen stěží. Řidiči cisteren, které palivo rozvážejí, si totiž dnes ve velkém vybírají povinné volno.
Zítra zemi ochromí další generální stávka
Další celostátní den stávek a demonstrací čeká Francii zítra. Studenti se rozhodli generální stávku opět podpořit. Při minulých podobných akcích byla ochromena především energetika a doprava a v ulicích měst protestovaly miliony lidí.
Francouzské hospodářství trpí
Ministryně hospodářství, financí a zaměstnanosti Christine Lagardeová upozornila, že stávky představují pro francouzské hospodářství denní ztráty kolem 300 milionů eur (7,4 miliardy korun). Protesty podle ní poškozují hlavně chemický průmysl, ale i mnohé malé a střední podniky, kterým se nedaří plnit zakázky a upadají.
Francouzský pravicový deník Le Figaro s odvoláním na vládní zdroje napsal, že například chemický průmysl přichází denně o 33 milionů eur a letecká společnost Air France o pět milionů eur. Mobilizace proti reformě podle listu připravuje o velké peníze také turistická odvětví jako hoteliérství a pohostinství. Blokáda ropného přístavu v Marseille už zemi přišla na 600 milionů eur.
A náklady na stávku zřejmě ještě porostou. Podle analytiků bude muset Francie v zahraničí obstarat pohonné hmoty, které kvůli protestů nevyrobily a nevyrobí její rafinerie. To si vyžádá nemalou investici, která může ohrozit snahu země srazit deficit veřejných financí pod tři procenta HDP do roku 2013.
Senát reformu posvětil s výhradami
Senát sice reformě zelenou dal, měl k ní ale výhrady. O těch však předtím dolní komora nehlasovala. Zákon tak musí být ještě schválen na společné schůzi obou komor parlamentu. Ta se bude konat ve středu. Kompromisní text byl už ale nalezen. Prosazení reformy na středeční schůzi tak nic nebrání.
Francouzi ale ještě mají čas na to, aby ukázali, čeho jsou schopní. Vláda ale věří, že po plánovaném středečním konečném odhlasování reformy protesty pozvolna utichnou. Stávky v rafineriích přitom trvají už téměř dva týdny. A zemi tak reálně hrozí, že bude muset zásoby benzinu nakupovat v cizině. Analýza společnosti JP Morgan z konce minulého týdne totiž předpokládala, že pokud by francouzské stávky skončily o víkendu, což se nestalo, Francie bude muset pro doplnění zásobníků, ze kterých čerpá, nakupovat palivo v zahraničí. Tím opět utrpí především její hospodářství. Nákup paliva za hranicemi by se však mohl projevit i na ceně ropy na světových trzích, která by se podle analytiků mohla vyšplhat na sto dolarů za barel.
Sarkozy už ztratil, co mohl
Kromě ekonomiky ztráty utrpěli i politici. Popularita francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho klesla razantně. Nyní ho nepodporuje ani třetina Francouzů, a jeho oblíbenost je tak vůbec nejnižší od zvolení do funkce v roce 2007. Popularitu ztrácí i premiér François Fillon.
O účinnosti své politiky před parlamentními a prezidentskými volbami plánovanými na jaro 2012 chce Sarkozy Francii přesvědčit změnami ve vládě. Na konci svého funkčního období by totiž chtěl do čela vlády postavit méně okoukanou postavu, než je Fillon. Vláda by tak měla získat dynamiku potřebnou k dotažení některých reforem do zdárného konce.
