Firmy s majetkem přes miliardu dolarů krachují nejvíce od roku 2003

New York - Počet firem s majetkem větším než miliarda dolarů (zhruba 15,2 miliardy Kč), které byly nucené vyhlásit bankrot, se od počátku letošního roku v USA vyšplhal na nejvyšší hodnotu za pět let. Podle údajů společnosti BankruptcyData.com požádalo od počátku letošního roku o zákonnou ochranu před věřiteli sedm firem s majetkem přes miliardu.

Největším bankrotem letošního roku byl zatím krach společnosti Fremont General Corporation. Fremont byl jedním z největších poskytovatelů rizikových hypoték v USA, v květnu však požádal o ochranu před věřiteli, když mu předtím regulační úřad nařídil zastavit poskytování půjček. Majetek firmy před návrhem vyhlášení konkurzu činil 13 miliard dolarů. Banka pak prodala své pobočky a vklady firmě CapitalSource. Druhou největší zkrachovalou firmou byl s majetkem šest miliard dolarů obchodník s energií SemGroup.

Podle analytika George Putnama k růstu počtu bankrotů přispívá vysoké zadlužení, vysoké ceny energie a surovin a zpomalení růstu americké ekonomiky. Počet bankrotů by podle něj mohl dosáhnout svého vrcholu již v polovině příštího roku.

Zkrachovalé podniky mají podle ekonoma Petra Zajíce několik společných znaků. „Jsou to firmy, které mají vyoký dluh, nemají dobré renomé, nemají vysoký rating a mají nepříliš schopný management,“ popisuje.

Toho, že by se krize promítla do Evropy, se Zajíc neobává. Americký trh je totiž založen na flexibilitě, zatímco podnikatelské prostředí v Evropě je výrazně protektivnější a více do něj pronikají politické zájmy.

Letos krachují relativně menší firmy

Za celý loňský rok vyhlásila bankrot pouze jedna „miliardová“ firma, a to společnost New Century Financial. V roce 2006 to byla firma Dana. V roce 2003 požádalo o bankrotovou ochranu 15 firem s majetkem přes miliardu. Rekord však drží krizový rok 2001, kdy bylo podle BankruptcyData.com celkem 25 bankrotů miliardových firem.

Letošní bankroty zatím nejsou tak rozsáhlé jako v době největší vlny firemních krachů. V letech 2001 a 2002 požádaly o ochranu před věřiteli firmy Enron a Conseco Incbankruptcy, každá s majetkem přes 60 miliard dolarů. Smutný rekord drží firma WorldCom z roku 2002, jejíž majetek v době vyhlášení bankrotu činil 103,9 miliardy dolarů.

Petr Zajíc se domnívá, že k dalším bankrotům v sektoru finančnictví již nedojde, jelikož bude už stabilizován. Na druhou stranu, takzvané cyklické sektory, jejichž prosperita závisí na ekonomickém cyklu, by ještě nějaké krachy letos v USA zaznamenat mohly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...