Praha – Audit systému pražských městských karet Opencard ukázal, že nefunguje tak, jak má. Nedostatky jsou v nabídce elektronických jízdenek i systému parkování. Víc služeb by karta podle auditorů měla nabízet i jako průkazka do knihovny. Projekt stál město už 888 milionů korun a nejvíc za něj utržila firma Haguess. Ta spolu s dalšími údajnými viníky - magistrátním odborem informatiky a pražským dopravním podnikem - práci auditorů a výsledky jejich prověrky zpochybňuje.
Výsledky forenzního auditu vypracovaného společností Nexia pražský magistrát nepotěšily. Podle auditorů je totiž celý systém Opencard hlavně černou dírou na veřejné peníze. „Tento projekt se tvářil jako profitabilní a nikdy jím nebyl. Většina dodávek nebyla podrobena veřejné soutěži,“ podotýká jeden z auditorů Valdemar Linek.
Skoro třetina z 888 milionů korun vynaložených na projekt Opencard podle auditu skončila v rukou právníků, konzultantů, marketingových expertů a ekonomů. Významná část takto vynaložených peněz ale nepřinesla téměř žádný užitek.
Učebnicovým příkladem vyhozených veřejných peněz je například možnost platby za parkování, kterou Opencard nabízí. Vybudování celého systému stálo 36 milionů korun. Pražané například v červnu pomocí karty proparkovali jen 36 tisíc korun. Měsíční náklady na provoz jsou ale přitom 529 tisíc. „Za dvacetikorunu vybranou prostřednictvím Opencard zaplatí město patnáctinásobek, tedy asi tři stovky,“ zdůrazňuje místopředseda finančního odboru magistrátu Jiří Witzany (SNK-ED).
V auditu jsou chyby, tvrdí údajní viníci
Podle auditu je hlavním viníkem těchto a dalších chyb v projektu magistrátní odbor informatiky. Choval se prý spíše jako odbor správcovské firmy Haguess a radnici dodával zkreslené informace. Společnost Haguess a další měly navíc záměrně dostávat zakázky bez výběrového řízení, a to za velmi výhodných podmínek.
Šéf odboru Václav Kraus vlastní pochybení odmítá, v auditu prý našel 58 chyb. „V auditu jsou nepřesnosti a chyby, a to dokonce i v takovém případě, jako jsou závažné informace o celkové výši finančních nákladů, magické číslo 888 - skutečně nevím, jak se k němu auditoři dostali,“ uvedl.
Veřejnými penězi měl mrhat i dopravní podnik, který se paradoxně k projektu původně vůbec připojit nechtěl. To mu ale nezabránilo v tom, aby za Opencard nakonec utratil přes 436 milionů korun. Auditoři ho kritizují například za to, že 60 milionů na projekt utratil jinde. Některé zakázky zadával bez výběrového řízení a často oslovoval právě Haguess.
Také dopravní podnik vlastní chybu jednoznačně odmítl. Poukázal přitom na nekompetentnost auditorů. „Je nutné konstatovat, že dle předložených závěrů forenzního auditu auditoři zásadně nepochopili stav projektu a ani se neorientují v zákonu o zadávání veřejných zakázek,“ píše se ve vyjádření DPP.
Na chyby v prověrce poukazuje i Haguess. Ani on prý na projektu nevydělává. Dosud prý na poplatcích především za vydání karty na počkání vybral jen 2,1 milionu. Firma zpochybňuje například také tvrzení auditorů, že dosud nezprovoznila funkci elektronické peněženky. Podle ní byla tato služba dodána pro možnost placení parkovného. Dodává, že pro další rozšíření této služby by musela Praha požádat Českou národní banku o povolení. Povolení ale Praha dosud nezískala.
Na audit, který si objednal náměstek Blažek, se netváří ani skalní fanoušek Opencard – pražský primátor Pavel Bém. Ten zadal rovnou vypracovat nový audit. Město za něj zaplatí další bezmála 1,5 milionu, navíc firmě, která vyšetřování financí běžně nedělá. Bém navíc potřebuje úder vrátit rychle, a tak musí být audit hotový do šibeničních dvou týdnů. „Takhle rychle kvalitní audit zpracovat nemůže, i kdyby to byla kvalitní firma, natož firma nezkušená,“ podotýká Witzany.
